Článek
Kazetové bomby v uplynulých 60 letech zabily a zmrzačily tisíce lidí. Použity byly například v Kosovu, Afghánistánu, Libanonu či Kambodži. Shozená bomba uvolňuje desítky menších, které zasáhnou široké okolí. Ty, jež nevybuchnou po dopadu, zůstávají hrozbou pro civilisty.
Podle humanitárních organizací je na mezinárodní dohodu o zákazu kazetových bomb nejvyšší čas.
„Vlády o jejich nebezpečnosti mluví po celá léta. Další zdržení od akce znamená více zraněných a mrtvých obyčejných lidí. Máme jedinečnou příležitost bomby zakázat. Je to teď nebo nikdy,“ řekla Grethe Ostern z organizace za zákaz kazetových bomb. Ve stejném duchu promluvil i papež Benedikt XVI.
Proti zákazu jsou ale země, které bomby ve velkém vyrábějí a skladují - Spojené státy, Velká Británie, Čína, Rusko, Indie nebo Izrael. Tvrdí, že bomby mohou být ve válce užitečné. Velká Británie proto přišla s kompromisním návrhem. Žádá o výjimku pro novou generaci bomb, které jsou vybaveny sebedestrukčními mechanismy. Aktivisté argumentují, že riziko je v případě závady příliš velké.
V případě, že dublinská konference bude završena dohodou, půjde o nejvýznamnější úmluvu o odzbrojení od Ottawské konvence, která před víc než 10 lety zakázala nášlapné miny.