Článek
Mercedes mu dovolil užívat strýc nového vůdce Čang Song-tchek. V KLDR se říkalo, že v posledních letech vlády Kim Čong-ila de facto zemi řídil on. V prosinci 2013 ale severokorejská média oznámila, že byl popraven.
„Byl jsem víc než překvapen, byla to osudová rána, byl jsem zděšen. Okamžitě jsem se cítil v ohrožení života. Věděl jsem, že v Severní Koreji nemohu dál existovat,“ řekl Kim Kuk-song v rozhovoru pro BBC.
Z KLDR utekl na jih plukovník špionážní služby
Přiznal, že rozhodnutí emigrovat bylo obtížné: „Opustit svou zemi, kde jsou hroby předků a rodina, a utéci do Jižní Koreje, která byla v té době pro mě cizí země, bylo to nejtěžší rozhodnutí.“
Nakonec utekl v roce 2014. Soul oznámil jeho útěk o dva roky později, ale jméno přeběhlíka nesdělil. Uvedl pouze, že jde o nejvýše postaveného Severokorejce, který působil v Úřadu pro všeobecný průzkum při generálním štábu, což byla tajná služba zřízená v roce 2009. [celá zpráva]
Vyslání atentátníků
Úřad zřídil Kim Čong-un, aby svému otci ukázal, jak je schopný a tvrdý. Nařídil také utvořit jednotku, která měla zabít vysoce postaveného přeběhlíka Hwang Čang-jopa, který dlouho utvářel politiku KLDR, ale v roce 1997 emigroval. „Já jsem ji osobně řídil,“ uvedl uprchlík Kim a nepřipadalo mu to nijak divné: „Byl to dar následovníka, který jím měl velkému vůdci ukázat loajalitu. V Severní Koreji je terorismus politický nástroj, který chrání důstojnost Kim Čong-ila a Kim Čong-una.”
Atentát se však nepodařil, dva severokorejští majoři se sice dostali na jih v prosinci 2009, ale v dubnu následujícího roku byli odhaleni a dopadeni. Dostali deset let.
Obě Koreje už cvičily k likvidaci lídrů speciální komanda
Výroba drog jako příjem rozpočtu
Kim Kuk-song měl na starosti získat pro zemi, kterou v devadesátých letech postihl hladomor, označovaný eufemisticky za „obtížný pochod”, prostředky pro případ, že by KLDR kvůli sankcím ze strany mezinárodního společenství postihly v budoucnu podobné problémy. Dostal nařízeno zvětšit „revoluční fondy“. To se obvykle dělalo pomocí prodeje drog.
„Produkce drog v Severní Koreji za Kim Čong-ila byla během obtížného pochodu na vrcholu. V tu dobu operační oddělení zajišťovalo revoluční fondy pro nejvyššího vůdce,“ popsal Kim Kuk-song.
„Když jsem tento úkol dostal, přivedl jsem do Severní Koreje ze zahraničí tři cizince. Ve výcvikovém středisku spojovací kanceláře Strany práce 715 jsem zřídil výrobní základnu a produkoval drogy. Byl to krystalický metamfetamin,“ vylíčil.
Droga se pak měla prodat a utržené devizy předat tehdejšímu vůdci Kim Čong-ilovi. I tento svěřený úkol plnil uprchlý Kim s maximálním nasazením: „Byl jsem nejrudější z rudých.“
Severokorejští papaláši aktivně organizují obchod s drogami
Dalším zdrojem peněz byly nezákonné prodeje zbraní Íránu: „Byly to speciální trpasličí ponorky.“ [celá zpráva]
Přeběhlík také uvedl, že Kim Čong-il nařídil už v devadesátých letech zřídit oddělení pro kybernetický boj, kde se pak cvičili pověstní severokorejští hackeři.
Potopit korvetu musel nařídit nejvyšší vůdce
Zmínil také podrobnosti o potopení jihokorejské korvety Čchonan začátkem roku 2010 severokorejským torpédem, jež si vyžádalo 64 obětí na životech. „Nebyl jsem přímo zapojen do operací s Čchonanem a na ostrově Jon-pchjong, ale pro příslušníky úřadu to nebylo tajemství. Bylo to prováděno s hrdostí,“ vypověděl.
Dodal, že jak potopení lodě, tak ostřelování ostrova byly schváleny na nejvyšších místech. „Dokonce i v Severní Koreji se stavějí silnice, ani to se ale nemůže udělat bez schválení nejvyššího vůdce. Potopení Čchonanu a ostřelování ostrova Jong-pchjong nejsou věci, které by mohly být provedeny jen podřízenými. Takové vojenské akce se plánovaly a prováděly na zvláštní příkaz Kim Čong-una.”