Článek
„Námořnictvo produkuje podmořské čluny ve všech loděnicích na východním i západním pobřeží od útoku na Čchonan,“ citoval DailyNK vyjádření severokorejského vojenského představitele z 5. dubna.
Před potopením fregaty se takováto plavidla vyráběla jen v továrně na výrobu kotlů Bongdae v Sinpu, kdy se jich vyprodukovalo pět ročně. Nyní číslo stouplo na 16 ročně a začala se vyrábět i v loděnicích v Jonghampu, Čchongdžinu a Radžinu.
Zdroj ještě dodal, proč jejich produkce vzrostla: „Tyto ponorky s 12 až 15 námořníky mohou se svými dvěma torpédy potopit i torpédoborce o výtlaku tisíců tun. Hluk jejich motorů je velmi nízký, takže se mohou tajně přiblížit pod hladinou ke svým cílům,“ sdělil zdroj a dodal, že severokorejské námořnictvo také usilovně cvičí posádky těchto člunů.
Rostoucí produkce těchto ponorek vyžaduje zvýšení výroby akumulátorů, v nichž se používá zinek a stříbro. „Veškerá produkce stříbra jde nyní do loděnic, uvedl zdroj. Podivoval se však, že by domácí produkce stříbra neměla stačit.
Některá vyjádření zdroje sice nepůsobí věrohodně, Pchjongjang dosud nikdy nepřiznal, že by potopil korvetu Čchonan, a těžko předpokládat, že by to někdo v armádě KLDR udělal. [celá zpráva]
Web DailyNK má ale většinou dobré informace o dění v KLDR.
Nasazení miniponorek
Miniponorky byly opakovaně využívány námořními mocnostmi, poprvé už za války USA za nezávislost a pak během války Severu proti Jihu. Nejvíce se rozšířily během druhé světové války. Nejúspěšnější byly italské miniponorky Maiale, které v roce 1941 potopily v alexandrijském přístavu dvě britské bitevní lodě.
Britové měli vlastní miniponorky X, které nasadili do útoku proti německé bitevní lodi Tirpitz, pak je využili při invazi do Evropy a X-24 úspěšně potopila dok v Bergenu.
Nacistické Německo využívalo trpasličích ponorek Biber a Molch a Neger či větších Seehund k torpédovým útokům a kladení min a jako obranu proti chystané invazi spojenců do Normandie.
Japonsko plánovalo i využití lidských torpéd Kaiten.
Po druhé světové válce vyvíjela miniponorky Čína. Je mezi nimi i 7 metrů dlouhý typ o výtlaku 14 tun označovaný na západě jako Osprey pro dva až tři lidi, který se může ponořit jen do několikametrové hloubky.
KLDR má o miniponorky zájem od šedesátých let, nakonec ale vyrábí větší.
Špionážní akce
Nejznámější je třída Sang-O, která byla využita v roce 1996 při špionáži proti Jižní Koreji. Vysadila špióny, ale při opakovaném pokusu vyzvednout je ponorka uvízla na pobřeží.
Jde poměrně o velkou ponorku o délce 34 metry a výtlaku 275 tun s patnáctičlennou osádkou. Od roku 2011 by se měla vyrábět zvětšená verze o délce 40 metrů. Za trpasličí ponorky se označují obvykle stroje o výtlaku do 150 tun s osádkou do osmi lidí.
KLDR předpokládá, že malé ponorky mohou být úspěšné v asymetrickém konfliktu. Což je typ konfliktu, kdy na jedné straně stojí výrazně silnější armáda než na straně druhé.