Článek
Klíčovou roli v tom hraje Jevgenij Prigožin, který stojí za trollími farmami, jež se snažily před americkými volbami chválit Donalda Trumpa. Kremlu v jeho snahách pomáhá také soukromá Wagnerova armáda, bezpečnostní agentura vysílající do světa ruské žoldnéře, která je také spojována s Prigožinem.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouho neprojevoval o Afriku velký zájem s výjimkou spolupráce s JAR, která patří k zemím ekonomického bloku BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR). To se změnilo po anexi Krymu v roce 2014, kdy začalo Rusko čelit mezinárodním sankcím a potřebovalo si najít nové vazby a přátele ve světě.
Středoafrické republika jako odrazový můstek
Klíčovou roli v tom sehrála Středoafrická republika, kde má Rusko vojáky v mírové misi OSN.
Středoafrická republika je důležitá nejen kvůli své strategické poloze, takže odtamtud může Rusko dobře rozšiřovat svůj vliv, ale také představuje hranici mezi muslimským severem kontinentu a křesťanským jihem.
| Rusko zesiluje obranu Krymu, má tam deset protiraketových systémů |
Kreml také 24. května oznámil, že vyslal tým vojenských specialistů do sousední Demokratické republiky Kongo. Tam mají podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova pomoci udržovat ruskou vojenskou techniku. Kongo je však neklidnou oblastí, a to už od 60. let minulého století. Rusko v něm před více než půlstoletím podporovalo zavražděného premiéra Patrice Lumumbu a pak jeho následovníky z tzv. Stanleyvillské republiky.
Podobné smlouvy o vojenské spolupráci Rusko už uzavřelo s dvaceti africkými zeměmi. Často se na různých akcích podílejí právě experti od Wagnera.
Rusko-africký summit
Na konci května Kreml oznámil, že se v říjnu v Soči uskuteční první rusko-africký summit, jehož by se mělo zúčastnit na 50 afrických vůdců. Věnovat by se měli politické, ekonomické a kulturní spolupráci.
Podle uniklých dokumentů je nejužší spolupráce s třemi zeměmi. Kromě Středoafrické republiky jde ještě o Madagaskar, kde zvítězil nový prezident Andry Rajeolina údajně s pomocí lidí od Prigožina, což ovšem popírá, a třetí zemí je Súdán, kde ovšem spolupráci narušují aktuální protesty, které vedly k pádu dlouholetého vládce země Umara Bašíra. Prigožin dokonce psal Bašírovi a vytýkal mu, že se neřídí jeho radami. Upozornil ho na nedostatečnou aktivitu vlády a její nejisté postavení.
Spolupráce ale pokračuje i po pádu Bašíra a Moskva zřejmě podporuje armádu. Podle zdroje televize CNN, který byl z okruhu Bašíra, je nedávný zásah bezpečnostních sil proti demonstrantům, který si vyžádal stovky obětí, údajně výsledkem aktivit ruských poradců, kteří doporučovali vojenské radě potlačit aktivisty s minimálními, ještě přijatelnými ztrátami na životech. [celá zpráva]
Jen o málo méně významná je spolupráce s Libyí, kde Rusko podporuje vzbouřeného polního maršála Chalífu Haftara, jenž se snaží sjednotit zemi a bojuje proti milicím mezinárodně uznané vlády. [celá zpráva] Důležitá je i spolupráce se Zimbabwe a JAR, méně pak s Čadem a Zambií nebo Jižním Súdánem.
Uvažuje se i o užší spolupráci s Egyptem, který také podporuje Haftara, nebo s Rovníkovou Guineou, Mali či Etiopií.
Prigožinovi tajné zprávy připisují i snahu vyvolat roztržku mezi Komorami a Francií. Loni tam letěli přes Bělorusko jeho lidi.
Rusko však má i jiné plány, které mu mají pomoci získat ztracené pozice v Africe. Jsou to třeba plány na stavbu silnic a železnice, která by spojila Dakar s Port Súdánem podle staré cesty hadždže a další její větev by vedla z Port Súdánu do Douale v Kamerunu. Časopis Russkij Mir uvedl, že se Rusko také snaží oživit panafrické ideje.