Článek
Když minulý týden v Zimbabwe demonstranti blokovali ulice a pálili pneumatiky, byl cíl jejich hněvu osm tisíc kilometrů daleko. Prezident Emmerson Mnangagwa, který naštval obyvatele zdražením pohonných hmot v této krizí sužované zemi na jihu Afriky, zrovna jednal v Kremlu s Vladimirem Putinem. Šlo o první z návštěv afrických lídrů, kterých Moskva letos čeká celou řadu.
Kromě vřelých slov od Putina si Mnangagwa podle listu odvezl dohodu o ruské investici do diamantového průmyslu, smlouvu o dodávce hnojiv a dva finanční kontrakty v hodnotě 267 milionů dolarů (6 miliard korun).
Poté, co vztahy Moskvy se Západem narušily sankce uvalené po anexi Krymu, se Rusové ještě víc než dřív zaměřili na trhy v Africe, kde současně hledají politické spojence.
Vybrané země s nejdůležitějšími projekty.
Od Alžírska až po Jihoafrickou republiku tu v řadě zemí investovali do těžby vzácných nerostů a kovů - diamantů, bauxitu, niklu nebo platiny. Slibují postavit jaderné elektrárny a pomoci s projekty při těžbě ropy.
V neposlední řadě tam dodávají zbraně. Rusko v roce 2017 prodalo do Afriky dvakrát více zbraní než v roce 2012, odhadl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). V letech 2013 až 2017 mělo na africkém dovozu zbraní podíl 39 procent, zatímco Čína 17 a USA 11 procent. Například Zimbabwe platí za dodávky zbraní platinou. Ve Středoafrické republice cvičí vojáky stovky instruktorů z Ruska.
Predátorské praktiky
Moskva navazuje na vztahy z dob Sovětského svazu a využívá přitom toho, že nenese stigma bývalé koloniální velmoci, jako například Britové či Francouzi.
Obchod podle The Financial Times úzce souvisí s politikou. Christian Malanga, opoziční politik z Demokratické republiky Kongo, upozornil třeba na to, že Moskva uznala za vítěze nedávných prezidentských voleb Felixe Tshisekediho navzdory důkazům o zmanipulovaném hlasování. Rusko podle něj obnovuje vztahy z časů SSSR a snaží se vyšachovat ostatní.
„Tohle je studená válka verze 2.0,“ prohlásil Malanga. Pozici na úkor západních zemí si Rusko buduje v Africe vedle Číny.
Americký poradce pro národní bezpečnost John Bolton, jenž loni v prosinci představil strategii, jak čelit Rusku a Číně v Africe, obvinil Moskvu, že si africké země kupuje.
„Predátorské praktiky Číny a Ruska brzdí ekonomický růst Afriky, ohrožují finanční nezávislost afrických zemí a představují významné riziko pro americké bezpečnostní zájmy,“ prohlásil Bolton.
Několik příkladů působení ruských firem v Africe – výrobce hliníku Rusal těží bauxit v Guineji, Alrosa diamanty v Angole a Botswaně, jaderná firma Rosatom má projekty v Zambii a Rwandě, Rosněft pomáhá těžit ropu v Egyptě a Alžírsku, zatímco jeho konkurent Lukoil dělá totéž v Nigérii nebo Ghaně. Vzácné nerosty hledají ruští geologové v dalších zemích včetně Libye nebo Madagaskaru. RSC Energia vyrobila první komunikační satelit pro Angolu.
V boji o nerostné suroviny Afriky nicméně Rusko nemá proti Číně šanci, myslí si Alex Vines, který se v londýnském think-tanku Chatham House specializuje na Afriku. „Čína je vyšší liga,“ tvrdí. Na druhou stranu ale po ústupu USA podle něj Moskva ukazuje, že je globální mocností. „Rusové hledají oblasti, kde by mohli znervóznit západní konkurenty… Někteří z nich jsou opravdu v šoku z toho, co se nyní děje,“ dodal Vines.