Po krvavých diamantech krvavá ropa

„Je známo jen málo o finančních operacích, které umožňují pokračování války, ale zdá se, že získané dokumenty osvětlují, jak je hlavní zdroj příjmů - ropa - použit k financování milicí a pokračování zvěrstev a jak se malá klika stává bohatší, zatímco většina obyvatel Jižního Súdánu trpí nebo utekli ze své země,“ stojí ve zprávě, která staví na dokumentech o účtech a převodech peněz.

Občanská válka mezi kmeny Dinků, ze kterého pochází prezident Salva Kiir, a Nuerů propukla v Jižním Súdánu jen dva roky poté, co v roce 2011 získal nezávislost. Vyžádala si 400 000 mrtvých a čtyři milióny lidí utekly před boji ze svých domovů, dodala OSN. Je to největší uprchlická krize v Africe od rwandské genocidy v roce 1994.

Podle zprávy The Sentry dostali jihosúdánští politici, jimi vlastněné firmy, vojenští představitelé a vládní úřady 80 miliónů dolarů, které šly na zaplacení vojenských dodávek a zásobování. Klíčovou roli v tom hrála státní ropná firma Nilepet, která „pomáhá platit milice odpovědné za hrozné násilné činy“.

„Dokumenty ukazují, jak ministerstvo ropného průmyslu a těžby poskytovalo podporu těmto milicím v podobě paliva, vybavení, peněz, potravin a dat pro mobilní telefony,“ stojí ve zprávě s tím, že se jednalo o stát Horní Nil, kde milice Dinků v roce 2016 útočily na civilní obyvatelstvo a vypalovaly vesnice.

Cesta peněz ale byla mnohdy složitá, uvedla zpráva: „Milióny dolarů byly zaplaceny několika společnostem vlastněným částečně rodinnými příslušníky vysokých představitelů režimu odpovědných za podporu provládních milicí a vojenských velitelů.“

„Použili ropu, aby nakoupili zbraně a financovali vražedné milice,“ uvadla dále zpráva a poskytla i několik příkladů. Přední byznysmen Obac William Olawo vlastnící firmu Crown Auto Trade dostal v roce 2014 od Nilepetu osm miliónů dolarů, za které nakoupil a dovezl různé automobily včetně obrněných. Šest plateb dostala také firma Interstate Airways částečně vlastněná ženou prezidenta na přepravu vojenského vybavení.

Už únorová zpráva OSN uvedla, že konflikt rozdmýchávají peníze z ropy včetně zákona, že oblasti, kde se těží, dostávají dvě až tři procenta z příjmů z ropy. Kvůli tomu se vedou boje za změnu hranic provincií. „Máme pocit, že bezpečnostní orgány jsou zapojené do vysávání peněz z ropy,” dodal spoluautor zprávy OSN o násilí v Jižním Súdánu Andrew Clapham.

Představitelé země zprávu The Sentry odmítli jako vymyšlenou s cílem poškodit obraz Jižního Súdánu. Mluvčí prezidenta Ateny Wek Ateny řekl agentuře Reuters: „Za peníze z ropy se nekoupil ani nůž. Používají se na platy civilních zaměstnanců. Jižní Súdán teď nechce zbraně, v Jižním Súdánu je mír.“

Podle vedení země je klid na 80 procentech území Jižního Súdánu poté, co bylo loni v září uzavřeno příměří. Násilí však nadále pokračuje a milice důl útočí, i když méně poté, co USA a další země zesílily tlak. Už loni uvalily sankce na některé představitele země a letos i embargo na vývoz zbraní do Jižního Súdánu.

Vyšetřovatelé OSN v únoru oznámili, že identifikovali přes čtyřicet vojenských velitelů, kteří jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů včetně vražd a mrzačení civilistů nebo znásilňování. V některých oblastech bylo sexuálně zneužito 65 procent žen a 36 procent mužů, uvedly Spojené národy ve zprávě.

„Tisíce lidí byly vyhnány v důsledku politiky spálené země, při které jednotlivé strany konfliktu napadají vesnice, vypalují domy, vraždí civilisty a znásilňují ženy a dívky,“ řekl profesor Andrew Clapham z Institutu pro mezinárodní a rozvojové vztahy v Ženevě, který je členem komise vyšetřující zločiny v Súdánu. Násilí aktuálně stouplo v oblasti Yei, odkud uteklo 5000 lidí do sousedního Konga.

OSN současně varovala, že nezákonné aktivity bezpečnostních sil mohou změnit zemi v policejní stát. „Panuje klima strachu obklopující národní bezpečnostní služby, které odpírají jakoukoli možnost svobody vyjádření a brání činnosti kritické vůči společnosti,“ dodal Clapham.