Článek
Merkelová podle agentury DPA varovala, že migranti přicházejí do Evropy se zcela falešnými představami.
„Vydají se na životu nebezpečnou cestu, aniž vědí, co mají očekávat nebo zda vůbec budou moci zůstat,” řekla kancléřka o mladých Afričanech, kteří přicházejí do Evropy přes Středozemní moře.
Už při návštěvě Nigeru Merkelová podle webu Euronews prohlásila, že Afrika je „ústředním problémem“ v migrační krizi.
Když pak v Etiopii otevírala novou budovu Africké unie, na kterou přispělo Německo, řekla kancléřka, že Afrika bude hlavním tématem skupiny G20, které bude Německo v příštím roce předsedat.
Dala najevo, že Afrika potřebuje investice, aby lidé neodcházeli. „Chceme posílit soukromé investice, které by vytvořily udržitelný růst a pracovní místa. Už teď je v Africe činných mnoho německých firem, ale mohlo by jich být víc,“ řekla Merkelová.
V Mali, kde návštěvu začala, mluvila Merkelová o tom, že zemi sužuje odliv mozků, které Mali potřebuje pro vlastní rozvoj.
V Nigeru zase slíbila pomoc ve výši 77 miliónů eur, která by měla přispět ke snížení migračního proudu směřující do Evropy, plus vojenská vozidla za dalších 10 miliónů, která by měla posloužit v boji proti převaděčům.
Celkem 17 miliónů je určeno pro zchudlou oblast Agadez, kam kvůli únosům a útokům radikálů přestali jezdit turisté. Podle Merkelové je nutné, aby lidé měli opět práci.
Je třeba stabilní vláda v Libyi
Merkelová se vyslovila také pro řešení konfliktu v Libyi. „Upřednostňuji, aby Africká unie uplatnila svůj vliv a napomohla k řešení konfliktu,“ pronesla kancléřka.
Protože se migraci ze Sýrie podařilo zmírnit díky dohodě mezi EU a Tureckem, chtěli by evropští politici uzavřít podobnou smlouvu i s Libyí.
Libye je tranzitní zemí na severu Afriky, zároveň je to však rozpadlý stát se třemi vládami, kde jednotlivé části ovládají různé klany, a EU nemá, s kým by podobnou naplnitelnou dohodu uzavřela. Merkelová během návštěvy v Etiopii uvedla, že podporuje úsilí ustavit v Libyi stabilní vládu.
Merkelová též prohlásila, že v boji proti terorismu by africké státy měly spolupracovat.
Kritika utlačování Oromů
Merkelová přijela do Etiopie krátce po nedělním vyhlášení půlročního výjimečného stavu kvůli násilným protestům Oromů. [celá zpráva]
Kancléřka po schůzce s premiérem Hailemariamem Desalegnem uvedla, že vláda by měla dbát o pluralitu ve společnosti. „V demokracii musí být opozice, která má svou váhu,” řekla. I velmi ostrá diskuse je podle ní lepší než násilí.
Merkelová vyzdvihla, že v zemi musejí být povoleny veřejné protesty a že reakce policie na ně musí být adekvátní.
Jistá naděje na zlepšení tu však je. V pondělí prezident oznámil, že v zemi bude moci působit více stran.
V zemi si protesty utlačovaných většinových Oromů vyžádaly za rok na 400 obětí, padesát lidí zemřelo o prvním říjnovém víkendu při demonstracích na náboženském festivalu v Bishoftu. [celá zpráva]
Merkelová chce napomoci i řešení konfliktu mezi většinovými Oromy a Amhárci a tigrejskou elitou. „Už pracujeme v Oromii na deeskalaci situace nabídkou mediace mezi skupinami,“ řekla podle AP.
Etiopie má sama problém s uprchlíky, na jejím území na 780 tisíc běženců ze Somálska a Jižního Súdánu. Snaží se také zapojovat do mírových sil, v jejich kontingentech má na 8000 svých vojáků.