Článek
Experti tentokrát neanalyzovali běžná satelitní záběry, ale snímky v infračerveném spektru, které umožňují zachytit lépe aktivity v jednotlivých závodech. Snímky ukázaly, že radiochemická laboratoř během roku nejméně dvakrát pracovala na dalším zpracování plutonia získaného z pětimegawattového reaktoru. Ten v provozu nebyl s výjimkou loňského prosince a letošního ledna, kdy je naplno, takže se zřejmě zpracovávaly se zásoby plutonia získaného už dříve.
Výrazná aktivita byla zaznamenána ve stejné době v experimentálním lehkovodním reaktoru. Není ale jasné, zda byl v činnosti, či se jen zahřála budova, aby nezamrzly trubky.
Zvýšená teplota byla zaznamenána v závodě na obohacování uranu, tam ale není jasné, zda byl spuštěn proces obohacování, nebo se jen probíhala údržba centrifug.
V provozu byla isotopová laboratoř, ale aktivita byla nízká, takže zřejmě neprodukovala tritium tedy radioaktivní izotop vodíku 3H, který je klíčový pro výrobu vodíkové bomby. U posledního jaderného testu z loňského ledna přitom Pchjongjang tvrdil, že šlo o zkoušku vodíkové bomby. [celá zpráva]
Experti ze stejného institutu přitom už v dubnu odhadli, že KLDR může mít asi dvacet jaderných bomb a je schopna vyrábět jednu každý měsíc.
Raketa Hwadsong-14 by přitom mohla už být schopna zasáhnout území USA, v aktuálně otestované konfiguraci má zřejmě dolet 6700 km. Experti ale pochybují, že by KLDR už měla vyřešený návrat hlavice z kosmu do atmosféry. Žádná její družice se na Zem nevrátila a podle odborníků hlavice nemá tvar vhodný pro úspěšný návrat. Zatím není jasné, jak daleko země pokročila v miniaturizaci jaderné nálože a jaký je skutečný efektivní dolet rakety Hwasong-14. Rusko ji odmítá označit za mezikontinentální, Číně k tomu chybí informace. [celá zpráva]
Analýza zveřejněná v pátek byla provedena na základě 19 komerčně dostupných satelitních snímků, vybráno bylo deset pořízených v cca měsíčních intervalech.