Článek
Severokorejská média hrdě oznámila, že test prověřil i schopnost bezpečného návratu hlavice do atmosféry, který je klíčový pro použití balistických raket. Jihokorejský poslanec Ji Wan-jung, který je členem parlamentního bezpečnostního výboru, o tom pochybuje, uvedla agentura Reuters. Podle něj tajná služba nemůže potvrdit, že by návrat hlavice byl úspěšný: „Vzhledem k tomu, že Severní Korea nemá žádná testovací zařízení (pro návrat), je tajná služba přesvědčena, že dosud nezabezpečila technologii (která je pro něj potřeba).“
I on zpochybnil, že by šlo o mezikontinentální balistickou raketu. Podle něj jde jen o vylepšenou raketu středního doletu KN-17.
KN-17 není žádná nová raketa, ale další derivát jednostupňové rakety scud na kapalná paliva, jejíž hlavice je vybavena malými manévrovacími ploškami. Severokorejské video ale ukazuje, že jde o dost odlišný typ střely.
Dosah s otazníky
Spojené státy, Japonsko a další jihokorejští představitelé uváděli, že otestovaná střela byla typu Hwasong-14 (KN-20) a jde o mezikontinentální raketu, zřejmě o derivát starší rakety KN-14, čerpající z íránského designu, který se uplatnil u třístupňové střely KN-08.
První stupeň je prodloužený s dvěma tryskami a čtyřmi pomocnými řídícími motory. Druhý stupeň byl výrazně zvětšen, takže není nutné použití třetího. Hlavice je kratší, ale průměr umožňuje umístit do ní jadernou nálož.
Vzhledem k tomu, že byla střela odpálena pod malým úhlem, uletěla 933 km. To naznačuje, že by mohla mít dolet asi 6700 km, tedy na hranici mezi raketami středního doletu a balistickými. The Daily Beast přišel i se spekulací, že by dolet mohla být i přes osm tisíc km, protože Severokorejci mohli záměrně uzavřít přívod paliva dříve, než by se raketa dostala nad Japonsko, to ovšem nelze nijak ověřit.
Ruské zpochybnění a čínské váhání
Rusové ovšem zpochybňují, že by šlo o mezikontinentální balistickou raketu, a proto zablokovali rezoluci Rady bezpečnosti. Ruská tajná služba uvedla, že střela letěla jen 14 minut, doletěla do vzdálenosti 510 km a dosáhla výšky 585 km. Podle Američanů ale této výšky dosáhl první stupeň. Otázkou je, zda se Rusům nepodařilo druhý stupeň detekovat, nebo to záměrně zatajili, napsal server The Diplomat.
Ani Čína ovšem střelu neoznačuje za mezikontinentální balistickou raketu. Po testu mluvčí čínského ministerstva zahraničí k otázce kategorie střely jen nekonkrétně uvedl: „Čínská strana zaznamenala tyto zprávy. Zkoušíme získat více informací.“ U tohoto postoje zatím zůstala.
Americký postoj
Ani přepočet z výšky uváděné Američany neznamená nutně, že by raketa reálně vypálená na optimální trajektorii překonala hranici 5500 km, která odděluje rakety středního doletu od mezikontinentálních. Je nutné oddělovat maximální dostřel od efektivního, tedy využitelného při operačním nasazení.
Ovšem Američané, kteří se snaží zvýšit tlak na KLDR, nyní berou za svá i slova Pchjongjangu o mezikontinentální balistické raketě, protože je opravňují rozmístění protiraketového systému THAAD v Jižní Koreji, proti němuž protestuje Čína, i další rozvoj systému Aegis, na němž pracují s Japonci. Někteří američtí představitelé o tom, že má KLDR v arzenálu rakety schopné zasáhnout území USA, hovořili již v kolem roku 2005 po neúspěšném testu rakety Tepondong-2. Tvrdili, že má dostřel 6700 km a možná i více. I nyní BBC s odvoláním na Centrum Jamese Martina pro studia nešíření (jaderných zbraní) uvádí, že neotestovaná KN-08 může mít dostřel až 11 500 km.