Čína zvětšuje svoji vojenskou sílu a rychle stahuje technologický náskok USA

“Ještě před deseti lety dosahoval rozpočet Čínské lidové armády přibližně 20 miliard dolarů, v současnosti je podle některých odhadů až osmkrát vyšší, tedy 160 miliard dolarů. Přestože jde jen o zlomek (šestina až pětina) rozpočtu ozbrojených sil USA, nelze tuto částku srovnávat pouze číselně,” upozornil expert na vojenské technologie Peter W. Singer z Brookings Institution. Čínské investice jsou podle něj orientovány více do budoucnosti.

Podobně jako za dob studené války se Sovětským svazem navíc zkresluje rozdíl v nákladech skutečnost, že jüan je vůči dolaru podhodnocený a že platy, zázemí a nároky na komfort amerických vojáků jsou vyšší než v Číně, která disponuje více než miliardovou populací.

Ačkoli USA si zatím udržely náskok ve vojenských technologiích o jednu generaci, propast mezi oběma mocnostmi se zmenšuje. To se ukázalo při předloňské návštěvě amerického ministra obrany Roberta Gatese v Číně, kdy byl “shodou okolností” představen bojový letoun páté generace J-20, který má vlastnosti kategorie stealth. [celá zpráva]

Letos Čína začala testovat už druhý typ této kategorie J-21/J-31. [celá zpráva]

Více letounů páté generace mají jen USA, i v Rusku je jen jediný typ - Suchoj T-50. USA ale mají stále náskok, protože F-22 Raptory jsou už v činné službě a F-35 Lightningy do ní vstupují, zatímco čínské stroje jsou jen technologické demonstrátory. Než se dovyvinou a zařadí do služby, uplyne několik let.

Peking však rychle dohání Spojené státy i ve vývoji bezpilotních prostředků. V současnosti disponuje dvěma modely Chendgu Pterodactyl I. a BZK-005, které se údajně vyrovnají americkým strojům Predator / Reaper a typu Global Hawk.

Pterodactyl je primárně určen pro průzkum, ale může podnikat útoky podobně jako Predatory. Má vytrvalost dvacet hodin, dostup pět tisíc metrů a létá rychlostí 280 km/h. Pod každým křídlem může nést protitankovou střelu. Stroj ale zatím není ve výzbroji.

HAIG BZK-005 s tlačnou vrtulí na konci trupu mezi dvěma nosníky ocasních ploch je určen pro strategický průzkum. Má vytrvalost 40 hodin a některé vlastnosti stealth.

K rozvoji čínských bezpilotních strojů loni zřejmě přispěla i skutečnost, že Íráncům se podařilo získat nejmodernější americký průzkumný bezpilotní letoun RQ-170 Sentinel a umožnili k němu plný přístup právě Číňanům. S ohledem na patenty se počítat nedá, ale i tento případ ukazuje způsoby, jakými se čínské straně daří technologický náskok snižovat s vynaložením mnohem menšího úsilí i prostředků.

Další metodou Číny je podle Singera asymetrická odpověď. Ta je patrná především pokud jde o posilování námořnictva. Číňané sice po dlouhém přešlapování zprovoznili vlastní letadlovou loď, která vznikla vylepšením starého sovětského modelu. Přesto je ale jen symbolickou protiváhou americkým flotilám 11 letadlových lodí, schopných nasazení téměř kdekoli na světě.

Letos ale Čína už představila i palubní stíhací letoun J-15 pro tuto loď, což se tak rychle nečekalo. [celá zpráva]

Číňané sice usilují o vybudování obdobných prostředků s globálním dosahem jako USA, aby mohli vysílat své vojáky na mise, ale nejprve vyvinuli mobilní rychlé střely (2,5 násobek rychlosti zvuku) s plochou dráhou letu určené k likvidaci hladinových cílů. Historici to přirovnávají k postupu Německa před vypuknutím 1. světové války, které eliminovalo britskou dominanci na moři s pomocí min a ponorek.

Obdobně hodlají Číňané využít i vesmír, který odhaluje svého druhu Achillovu patu amerických ozbrojených sil, jejichž komunikační sítě jsou z 80 procent závislé na satelitech. Číňané demonstrovali účinnost své rakety schopné sestřelit satelit. Zároveň ukázali, že jsou schopni manévrovat - třeba i útočně - s vlastními mikrosatelity na oběžné dráze.

Čína má rovněž ambiciózní vesmírný program, který počítá nejen s vybudováním orbitální stanice a misí na Měsíc, ale i vysláním stovky civilních a vojenských satelitů v příštích deseti letech.

Nový “vojenský” prostor nabídl i internet, kde nedlouho po vytvoření speciálního amerického velitelství Čína vyčlenila pro vedení kyberválky 130 000 lidí. Ostatně poměrně pravidelné útoky na vládní a především vojenské sítě v Evropě a Americe jsou neoficiálně přičítány právě čínským hackerům.

Proto, když nedávno hollywoodští producenti připravovali remake filmu Rudý úsvit z roku 1984, který líčil invazi Sovětů a jejich spojenců do USA, vystřídali logicky Rusy a Kubánce v roli agresorů právě Číňané. Ovšem pro filmová studia je přes veškeré plagiátorství čínský trh důležitý, a tak bylo vše čínské v postprodukci digitálně nahrazeno trošku nevěrohodně severokorejskou symbolikou.