Článek
Obavy ve světě vzbudil severokorejský raketový test, i když selhal. Co očekáváte dál?
Dali jsme jasně najevo, že akce, které podnikají, vyústí jen ve větší izolaci země a znemožní USA pokračovat v realizaci ujednání z 29. února (Američané výměnou hlavně za zastavení vývoje jaderných zbraní a raketových zkoušek slíbili hladovějící zemi potravinovou pomoc – pozn. red.). [celá zpráva]
Otázkou ovšem je, zda budou Severokorejci i přes kritickou reakci Rady bezpečnosti pokračovat i s jaderným testem. Pokud se tak stane, nebude mít mezinárodní společenství na vybranou a bude muset přijmout další kroky formou dodatečných sankcí. Je to zkouška nového vůdce Kim Čong-una: buď bude chtít prolomit izolaci a zlepšit vztahy s USA, nebo naopak.
Potvrzuje něco, že šlo skutečně o pokus vypustit družici, nebo čistě o zkoušku mezikontinentální rakety?
Myslím, že šlo o satelit. Ale technologie k jeho vypuštění je přesně taková jako v případě odpálení rakety s bojovou hlavicí. Takže v tom není žádný rozdíl, a všechny rezoluce RB zakazují obojí. Zmíněná dohoda z 29. února obsahovala i moratorium na vypouštění družic, takže Pchjongjang pokračoval s vědomím, že poruší jak rezoluce, tak dohodu. [celá zpráva]
Zdá se ale, že mezinárodní společenství se Severokorejci stejně mnoho nezmůže.
Má to své limity. Nicméně důležitou roli mají přímo zainteresované země – USA, Jižní Korea, Čína a Japonsko. Spolupracujeme, ale je to opravdu velmi složitá situace.
Zvlášť Čína řeší dilema: na jedné straně nechce, aby Sever vyvíjel atomové zbraně a rakety s dlouhým doletem, jelikož se to týká čínské národní bezpečnosti v podobě reakce USA a jejich spojenců.
Gary Samore
Na druhé straně se ale čínští činitelé obávají, že pokud vyvinou příliš velký tlak, mohl by způsobit, že se režim zhroutí, a na Korejském poloostrově zavládne nejistota. Prezident Chu Ťin-tchao řekl v Soulu prezidentu Obamovi přímo, že Čínu test velmi překvapil a zjevně i velmi rozhněval.
První kolo obnovených rozhovorů s Íránem o jeho sporném jaderném programu vypadalo spíš jen jako diplomatická předehra. Na hlavní problémy nedošlo – je to tak?
První setkání v Istanbulu bylo skutečně o obnovení diplomatického procesu po 15 měsících. Vytvořili jsme základ pro rozhovory, které budou pokračovat 23. května v Bagdádu.
Zahájení mě docela povzbudilo. Íránci totiž jasně uznali, že sankce mají velmi vážný dopad, přičemž se obávají zejména jednostranných kroků přijatých USA a Evropskou unií vůči jejich bankám a ropnému průmyslu. A uznali také, že jedinou cestou, jak dosáhnout jejich uvolnění, je vyřešit jadernou otázku.
Skupina zemí P5 1 (pět stálých členů RB OSN a Německo) je velmi jednotná v tom, co by Írán měl udělat, aby rozptýlil mezinárodní znepokojení kolem svého programu. Jde o spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE ) a o omezení jaderných aktivit, v první řadě obohacování uranu.
Dosud Írán jednal jen s cílem získat čas. Je dopad sankcí teď opravdu tak citelný?
Určitě jeho ekonomice uškodil. Hodnota íránského rijálu vůči dolaru klesla o polovinu. Írán má problém s prodejem ropy. Podle nejnovějších čísel její export klesl o 15 procent, což se zvýší téměř na třetinu, až 1. července vstoupí v platnost unijní bojkot.
Říci, zda sankce nakonec povedou k dohodě o jádru, je ale ještě příliš brzy. V Bagdádu budeme mít lepší představu. Tam totiž už skutečně začneme mluvit o konkrétních návrzích.
A je smlouva o nešíření jaderných zbraní stále ještě účinná?
Její plnění je největší výzvou. Momentálně ji plní všechny signatářské země – kromě Íránu. Řešení je možné prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN. Mnohé je ale také na zemích smlouvy samých. Každoročně se scházejí k přípravě hodnotící konference v roce 2015. Letos to bude v květnu ve Vídni. Doufáme, že co nejvíce jich dá Íránu najevo, že od něj očekávají chování v souladu s mezinárodními závazky
Nedávno se v médiích mihla zpráva, že americká administrativa pracuje s třemi variantami dalšího radikálního snížení stavu rozmístěných jaderných zbraní USA.
Prezident Obama řekl v Soulu na summitu o jaderné bezpečnosti, že zadal vypracovat studii s tím, že jeho prvořadou povinností je zajistit, aby USA měly účinné jaderné zbraně nezbytné k vlastní obraně a obraně svých spojenců, včetně evropských. [celá zpráva]
Je ale zároveň přesvědčen, že toho lze dosáhnout s nižšími stavy jaderných sil – pod úroveň 1 550 rozmístěných hlavic, jak stanoví nová smlouva START s Ruskem. Očekávám, že studie bude zveřejněna už brzy.
Prezident chce další redukci projednat s prezidentem Putinem 18. května, kdy se setkají v Bílém domě. Doufáme, že se s Rusy pohneme dál, ale pochopitelně taková jednání trvají obvykle několik let. Smlouva START byla v tomto ohledu rekordem, protože byla hotova za pouhý rok.