Vyhlášení nezávislosti Kosova představuje problém pro EU i USA

Kosovo je totiž postaveno na národnostní bázi, která na území bývalé Jugoslávie dosud uplatněna nebyla a naopak ji mezinárodní společenství odmítalo. Drželo tak na uzdě nejen velkosrbské, ale i velkoalbánské a velkomakedonské nacionalisty .

Nezávislé Kosovo tak může posílit Srby v Bosně, kteří se jen neradi vzdali své světem neuznané Republiky srbské. Obavy panují i v Makedonii, kde je početná albánská menšina. Nelze ale zapomínat ani na etnické Srby v Krajině.

Místo toho, aby se vyhlášení nezávislého Kosova stalo tečkou za rozpadem Jugoslávie, může stát na počátku druhé vlny násilností, během nichž by se přepisovaly hranice.

Experti na ruskoamerické vztahy upozorňují, že by uznání Kosova ze strany USA mohlo dále zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Moskvou a Washingtonem kvůli americkému plánu vybudovat v Evropě protiraketovou základnu a rozšiřování NATO směrem k hranicím Ruska. Experti upozorňují, že když Balkán opět ovládne násilí, budou z něj viněny státy, která Kosovo uznaly bez souhlasu Radu bezpečnosti OSN.

USA ale považují uznání nezávislosti za nutné. "Spojené státy nechtějí Rusko záměrně provokovat, ale Washington nevidí jinou šanci než podpořit nezávislost Kosova," říká Charles Kupchan z newyorské Rady pro zahraniční vztahy (CFR): "Není pochyb o tom, že kosovská otázka bude znepříjemňovat vztahy mezi Ruskem a USA, ale nepůjde o náhlý šok. Obě strany se snaží zabránit otevřené roztržce,"dodal.

"Moskva je přesvědčena, že po morální stránce má pravdu ona. A že se dočká dalšího přešlapu Západu, který bude na stejné úrovni s Irákem," říká odbornice na Rusko Oxana Antoněnková z Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS) se sídlem v Londýně.

Čtěte také:Kosovo vyhlásilo nezávislostKořeny konfliktu v Kosovu sahají do 14. stoletíVyhlášení nezávilosti Kosova završilo rozpad Jugoslávie Václav Klaus nepodporuje uznání nezávislého KosovaSrbové zaútočili na americké velvyslanectví v Bělehradě Vůdci kosovských Albánců jsou spojováni se mafiemi

Podle ní nejde jen o to, že Moskva je tradičním spojencem Srbska. Kreml tvrdí, že osamostatněním provincie vznikne nebezpečný precedens pro separatistická hnutí v bývalém Sovětském svazu včetně Čečenska.

Současně ale hrozí že podpoří abcházské a osetijské separatisty v Gruzii.

Nedělní vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku je teprve prvním krokem na dlouhé cestě ke zrodu skutečně samostatného a životaschopného evropského státu, shodují se britská i německá média. „Nejméně několik následujících let bude jeho státnost spočívat spíš na názvu než na obsahu," míní komentátor deníku The Independent, podle něhož země nemá stabilní politické instituce ani dobře fungující ekonomiku. A hrozí jí i odříznutí dodávek ze Srbska.

I list The Telegraph píše: "Nový stát nebude požívat plné suverenity. Spíš bude jakýmsi detašovaným územím EU, které bude spravovat unijní exekutiva.“

Mnoho komentátorů upozorňuje také na velmi komplikované spory o to, zda je vyhlášení nezávislosti v souladu s mezinárodním právem. Německý tisk zdůrazňuje také to, že Unie je v přístupu ke Kosovu rozdělena. Podle listu Süddeutsche Zeitung "zrození nového státu Kosovo nevyvolá nadšení nikde v Evropě: chybí pro to veškeré předpoklady".Deník Die Welt upozorňuje na "neklid vládnoucí v evropských hlavních městech vůči tomuto experimentu s nejistým výsledkem".

Franfurter Allgemeine Zeitung zdůrazňuje že schválená "civilní mise EU ve výstavbě právního státu Kosovo (EULEX) by nabrala pevnější směr, pokud by byla vybavena přímým mandátem OSN". Význam OSN zdůrazňují i odborníci za oceánem.

Charles Kupchan je přesvědčen, že by USA raději viděly, kdyby se otázka Kosova vyřešila přes Radu bezpečnosti. Podle něj i jiných expertů je nyní zapotřebí, aby nezávislé Kosovo oficiálně uznalo co nejvíce států. Tento krok prý pomůže ospravedlnit postoj USA i jejich spojenců v očích zbytku světa.

Americký prezident George Bush v pondělí po poledni řekl, že "Kosované jsou nyní samostatní".