Hlavní obsah

Volební blamáž v Bosně: Statisíce hlasů bylo neplatných, píše list

9. 10. 2018, 11:04Sarajevo

Při nedělních prezidentských a parlamentních volbách v Bosně a Hercegovině údajně došlo k podvodům se statisíci neplatných hlasů. Bez upřesnění zdroje to v úterý napsal sarajevský deník Dnevni avaz, podle něhož se to zjistilo při sčítání hlasů. Srbský člen tříčlenného předsednictva země Mladen Ivanić už dal najevo, že bude žádat přepočítání hlasů.

Článek

Jen při volbách do tříčlenného předsednictva, které je kolektivní hlavou státu, bylo podle listu neplatných přes 100 tisíc hlasovacích lístků. V bosňácko-chorvatské Federaci (FBaH) se jich zjistilo přes 64 tisíc a v Republice srbské (RS) kolem 39 tisíc. Tento počet se zřejmě ještě zvýší, až budou sečteny všechny hlasy.

O nic lepší není situace ani ve volbách na nižší úrovni, píše deník. Při sčítání voleb do celostátního bosenského parlamentu je zatím 118 tisíc neplatných hlasů a do parlamentu FBaH přes 56 tisíc.

Celkem je tak neplatných hlasovacích lístků více než 400 tisíc, tvrdí dále Dnevni avaz. Ústřední volební komise zatím konečné údaje nemá, dodává list. To je patrné i z pohledu na údaje dosud zveřejněné na webu centrální volební komise.

Tři hlavy státu

Přes 3,3 miliónu voličů v neděli rozhodovalo především o složení předsednictva BaH, které tvoří zástupci tří konstitutivních národů - Bosňáků (dříve Muslimové), Srbů a Chorvatů. Vybírali také poslance celostátního parlamentu a parlamentů bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiky srbské (RS), ale rovněž zastupitelských sborů všech deseti kantonů, na něž je rozdělena federace (FBaH). V RS se volil i tamní prezident.

Z výsledků uvedených na portálu volební komise, byť stále neúplných, vyplývá, že ve volbách opět zvítězili nacionalisticky orientované strany a jejich politici. U Bosňáků je to Strana demokratické akce (SDA), u Srbů Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD) a u Chorvatů pak Chorvatské demokratické společenství (HDZ). [celá zpráva]

Daytonská mírová dohoda

Od daytonské mírové dohody z roku 1995 tvoří Bosnu dvě oblasti s rozsáhlou autonomií: Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská. Malou samostatnou správní jednotku tvoří ještě federální distrikt Brčko. Mezi třemi hlavními národy - Bosňáky (přes 50 procent obyvatel), Srby (kolem třetiny populace) a Chorvaty (zhruba 15 procent) - od války v letech 1992–1995, která si vyžádala přes 100 tisíc mrtvých, trvá nedůvěra a řevnivost, což je patrné i mezi politiky.