Článek
Kolem 3,4 miliónu voličů v neděli rozhodovalo o složení předsednictva BaH, které tvoří zástupci tří konstitutivních národů - Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Vybírali také poslance celostátního parlamentu a parlamentů bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiky srbské (RS), ale rovněž zastupitelských sborů všech deseti kantonů, na něž je rozdělena federace (FBaH). V RS se volil i tamní prezident.
Dodik, který touží po odtržení, vystřídá v předsednictvu umírněného zástupce Mladena Ivaniče. Po vyhlášení výsledků oznámil dosavadní prezident Republiky srbské své cíle ve federálním orgánu: „Mojí hlavní prioritou bude pozice srbského lidu a Republiky srbské.”
Pozice v předsednictvu neobhájili ani další jeho členové, Chorvata Dragana Čoviče vystřídá sociální demokrat Željko Komšić. Dosavadní bosňácký člen Bakir Izetbegović už nekandidoval a místo něj nastoupí Šefik Džaferović, který je jako Izetbegović členem Strany demokratické akce (SDA), nejsilnější bosňácké strany.
| Od daytonské mírové dohody z roku 1995 tvoří Bosnu dvě oblasti s rozsáhlou autonomií: Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská. Malou samostatnou správní jednotku tvoří ještě federální distrikt Brčko. Mezi třemi hlavními národy - Bosňáky (přes 50 procent obyvatel), Srby (kolem třetiny populace) a Chorvaty (zhruba 15 procent) - od války v letech 1992-1995, která si vyžádala přes 100 tisíc mrtvých, trvá nedůvěra a řevnivost, což je patrné i mezi politiky. |
Pokud jde o parlamentní volby, podle průběžného sčítání hlasů vyhrají nacionalisticky orientované nejsilnější politické strany Bosňáků, Srbů a Chorvatů. U Bosňáků je to SDA, u Srbů Dodikův Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD) a u Chorvatů pak Chorvatské demokratické společenství (HDZ).
Podle předběžných výsledků by ve funkci prezidenta bosenské Republiky srbské měla Dodika vystřídat jeho stranická kolegyně a dosavadní premiérka RS Željka Cvijanovičová.
Voleb se zúčastnilo 53,36 procenta voličů.