Ve Walesu začíná klíčový summit NATO

„Odpovědí na agresívní počínání Ruska je Akční plán připravenosti,“ předeslal generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, kterého 1. října vystřídá ve funkci norský expremiér Jens Stoltenberg (55).

Počítá se s tím, že summit, na němž českou delegaci vede prezident Miloš Zeman, schválí vytvoření nového bojového uskupení o síle brigády, tedy asi čtyř tisíc vojáků, jež bude možné nasadit do dvou dnů na obranu kterékoli napadené členské země.

Jednotce s leteckou a námořní podporou mají sloužit předsunuté sklady vojenského materiálu, trasy a síť velitelství, což předpokládá rozšíření stávajících či vytvoření nových základen. [celá zpráva]

Plán má ale v řadách členů i své skeptiky. Estonsko, jež se cítí ohroženo možnými akcemi Ruska, například vyzývá po stálé alianční přítomnosti. NATO však vzhledem k dřívější dohodě s Ruskem, že nerozšíří síť základen na území nových členů, patrně vyřeší problém formou rotace sil, ovšem permanentní. Ve středu o tom v Tallinnu mluvil i americký prezident Barack Obama. [celá zpráva]

Nový projekt i další modernizace aliančních kapacit si vyžádají finanční prostředky v době hrozivě padajících vojenských rozpočtů. V uplynulých pěti letech poklesly celkově o pětinu, zatímco v Rusku vzrostly o 50 procent.

Napjatě očekávaným bodem bude čtvrteční zasedání Komise NATO–Ukrajina, na níž své postoje a požadavky osobně vysloví její prezident Petro Porošenko. Spojenci mají vůči Rusku k dispozici pouze sankce a pomoc ukrajinské armádě, pokud ji dokáže využít.

O orientaci země na členství v NATO má rozhodnout parlament až po podzimních volbách. Těžkou hlavu spojencům dělá nadále Afghánistán, v němž stále vázne vyhlášení vítěze červnových prezidentských voleb, a s tím i osud alianční výcvikové mise po roce 2014, v jehož závěru NATO stáhne ze země své bojové síly.

Vše závisí na nové bezpečnostní smlouvě, kterou stávající prezident Hamíd Karzáí nechce podepsat, a na summit odmítl přijet kvůli sporům s USA, jak uvedl.

Podle informací Práva má v této chvíli zemi zastupovat pouze ministr obrany Bismilláh Mohammadí.

Během dnešní pracovní večeře šéfové vlád a států posoudí hrozivou situaci na Blízkém východě, zejména nástup sunnitských extremistů Islámského státu v Iráku a Sýrii. Prezident Zeman se hodlá vyslovit k boji s terorismem.

Summit se na nejvyšší úrovni, ale i na fórech ministrů zahraničí a obrany bude věnovat té součinnosti s partnerskými zeměmi ať už v Afghánistánu, či mimo jeho rámec.