Článek
„Zavedeme to, čemu říkáme plán akční připravenosti, s cílem pohotově jednat. Sílu rychlého nasazení už máme, teď chceme vytvořit něco, co bych nazval čelní skupinou této síly s velkou, velice velkou mírou připravenosti,“ prohlásil Rasmussen a dodal, že zmíněné skupiny budou moci jít do akce během pár hodin.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Rasmussen připustil, že vojáci budou potřebovat základny, i když podle jiného zdroje z Aliance se NATO označení trvalá základna vyhýbá.
„Potřebujete nějaká přijímací zařízení v hostitelských zemích, abyste mohli zajistit tak rychlé posily. Takže to bude zahrnovat umístění dodávek a zařízení s předstihem a přípravu infrastruktury, základen a velitelství,“ přiznal Rasmussen a doplnil: „Výsledkem bude viditelnější přítomnost NATO na východě.“
Na dotaz, zda se jedná o trvalém rozmístění sil, generální tajemník uvedl: „Krátká odpověď zní ano. Ale abych se vyhnul nedorozumění, použiji termín ,tak dlouho, dokud to bude nezbytné‘.“
O posílení stojí zejména Polsko a pobaltské státy. Zatímco USA a Velká Británie to podporují, Francii, Itálii a Španělsku se zřizování nových základen na východě příliš nezamlouvá. Německo lavíruje, protože nechce provokovat Rusko, řekl Guardianu nejmenovaný zástupce NATO.
O základnách podle Rasmussena rozhodne následný summit Aliance v britském Cardiffu. Šéf NATO uvedl, že jednotky by se na nich mohly střídat. „Může to být na bázi rotací s vysokou frekvencí. To hlavní je, aby jakýkoli potenciální agresor věděl, že pokud jen pomyslí na útok proti spojenci NATO, budou čelit nejen vojákům dané země, ale jednotkám NATO. To je velmi důležité,“ zdůraznil Rasmussen.
Přiznejme si, že pro Moskvu nejsme partnery
Krize na Ukrajině dala podle Rasmussena vzniknout zcela nové bezpečnostní situaci v Evropě. „Musíme se postavit skutečnosti čelem – Rusko nepovažuje NATO za svého partnera. Rusko je národ, který se, bohužel, poprvé od druhé světové války zmocnil nějakého území silou. Tomu se samozřejmě musíme přizpůsobit,“ poznamenal a připomenul přítomnost tisíců ruských vojáků u hranic s Ukrajinou a ostřelování ukrajinského území z Ruska.
NATO už dalo dříve najevo, že posílí svoji přítomnost na východní hranici, a to na zemi, ve vzduchu i na moři. Aliance už zintenzívnila ostrahu v oblastech Baltského a Černého moře. USA také plánují rozmístění svého protiraketového štítu ve východní Evropě.
Moskva reagovala prohlášeními, že takové přibližování vojenské infrastruktury k jeho hranicím nezůstane bez odpovědi. [celá zpráva]
Dosud jediné velitelství NATO na východě je umístěno v polském Štětíně.