Článek
Demonstranti si vymínili právo o nové vládě spolurozhodovat. Ve vládě podle nich nesmí být nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců a rovněž žádný z politiků, který vykonával jakoukoli státní funkci od roku 2010, kdy se prezidentem stal Viktor Janukovyč.
Přestože byl Janukovyč svržen, demonstranti zůstávají ve stanech v centru Kyjeva. Politikům prý hluboce nedůvěřují a jsou připraveni tábořit na náměstí Nezávislosti až do léta. Z centra města se odmítají vzdálit, dokud nedostanou záruky kardinální změny poměrů.
Protijanukovyčovská koalice přitom má v 450 členném parlamentu jen 170 hlasů a do majority jí 56 křesel chybí. Donedávna dominantní Strana regionů se rozpadla, v důsledku toho je ve sněmovně až polovina poslanců nezařazených. Strany Otčina, UDAR a Svoboda se je snaží získat do svých řad.
Protijanukovyčovská koalice přitom má v 450 členném parlamentu jen 170 hlasů a do majority jí 56 křesel chybí. Donedávna dominantní Strana regionů se rozpadla, v důsledku toho je ve sněmovně až polovina poslanců nezařazených. Strany Otčina, UDAR a Svoboda se je snaží získat do svých řad.
Vládní program lze podle hlavního kandidáta na post premiéra Arsenije Jaceňuka z Otčiny shrnout do pěti bodů: je to zejména stabilizace finanční a politické situace v zemi, dále uzavření smlouvy s Mezinárodním měnovým fondem, vyšetření zločinů spáchaných při útocích proti demonstrantům, reforma ministerstva vnitra a podpis asociační smlouvy s Evropskou unií.
USA neuznaly Turčynova
Zatímco EU podporuje síly, které svrhly Janukovyče, Bílý dům na rozdíl od některých západních zemí oficiálně neuznal šéfa ukrajinského parlamentu Oleksandra Turčynova za úřadující hlavu státu. Údajně se tak rozhodl v obavě z reakce Moskvy. Washington vyzval Ukrajinu, aby co nejdřív vytvořila úřednickou vládu, která zemi povede do řádných voleb.
Americký ministr zahraničí John Kerry se snažil uklidnit Moskvu, když řekl: „Toto není Západ proti Východu, není to Rusko, nebo Spojené státy. Týká se to lidu Ukrajiny a Ukrajinci se rozhodují o své budoucnosti. Chceme pracovat s Ruskem a s dalšími zeměmi, s každým, kdo může, abychom zabezpečili, že to bude ode dneška poklidné.”
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jmenovala zvláštního vyslance pro Ukrajinu a navrhuje vytvořit mezinárodní kontaktní skupinu s cílem přispět k ukončení ukrajinské krize. Po jednání s americkým viceprezidentem Joem Bidenem to ve Washingtonu oznámil švýcarský prezident Didier Burkhalter, jehož země v současné době OBSE předsedá.
Hrozby separatistům
Napětí se zvyšuje na Krymu, kde na budově místního autonomního parlamentu zavlála ruská vlajka. Na poloostrově sílí volání po uspořádání regionálního referenda, které by mělo rozhodnout o jeho budoucnosti. Nové ukrajinské vedení chce vzpurný krymský parlament rozpustit. Turčynov slibuje tvrdý zásah proti separatistickým tendencím. Zrušil přitom jazykový zákon, který umožňoval menšinám používat vlastní jazyk a ne výhradně ukrajinštinu. [celá zpráva]
Konec Berkutu
Prozatímní ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov podepsal výnos o rozpuštění pohotovostních jednotek Berkut, které minulý týden tvrdě zasáhly proti demonstrantům na kyjevském náměstí Nezávislosti. Avakov bez dalších podrobností oznámil, že jednotky podléhající ministerstvu vnitra budou „likvidovány”.