Rusko přitvrzuje v kritice Ukrajiny: Nezasahuje proti fašistům a ostrakizuje menšiny

Rusko je podle prohlášení hluboce znepokojeno „akcemi ve Vrchní radě Ukrajiny (parlamentu)“.

„Pouze s odkazem na ´revoluční účelnost´ se tam vyrábí ´rozhodnutí´ a ´zákony´ zaměřené na omezování humanitárních práv ruské a jiných národnostních menšin žijících na Ukrajině,” stojí v ruském textu, který dále zmiňuje, že se „vyzývá málem k úplnému zákazu ruského jazyka, lustracím, likvidaci stran a organizací, uzavření nepohodlných médií, zrušení omezení propagace neonacistické ideologie“.

„Musíme poukázat na to, že se ve stanoviscích některých našich západních partnerů zračí nikoliv péče o osud Ukrajiny, nýbrž jednostranný geopolitický kalkul. Není slyšet zásadní posouzení trestních akcí extremistů, včetně jejich neonacistických a antisemitských projevů,“ uvádí prohlášení ruského ministerstva zahraničí a dodává, že „nacionalističtí radikálové nadále devastují pomníky v různých ukrajinských městech a v některých evropských metropolích jejich stoupenci znesvěcují památníky sovětských vojáků“.

Ruské výhrady vycházejí z toho, že značnou roli nejen při protestech, ale i nyní při zajišťování bezpečnosti nového vedení, má ultranacionalistický Pravý sektor.

Už dopoledne varoval ministr zahraničí Sergej Lavrov, že je proti zájmu Ruska „umožnit radikálům a nacionalistům, kteří jasně zkoušeli ovládnout scénu, aby zvítězili“. [celá zpráva]

Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko znepokojilo nedělní rozhodnutí ukrajinského parlamentu zrušit jazykový zákon z roku 2012. Všechny tři země mají na některých místech Ukrajiny silné národnostní menšiny, a apelují proto na nové vedení země, aby je respektovalo.

Zrušení zákona bylo zjevně cíleno jako omezení vlivu Ruska v zemi. Po schválení zákona vyhlásilo čtrnáct ruskojazyčných oblastí a měst na jihu a východě země ruštinu za druhý "regionální" jazyk. Podobný krok ale učinily i jiné menšiny - v části Zakarpatské oblasti byla druhým jazykem vyhlášena maďarština a v několika obcích i rumunština. Bulharské ministerstvo zahraničí poukázalo na to, že zrušení zákona se dotýká i 200 000 Ukrajinců, kteří se hlásí k bulharské národnosti.

Předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který po sesazení prezidenta Viktora Janukovyče plní i roli prozatímní hlavy státu, po jednání s náčelníky bezpečnostních složek a ozbrojených sil vyjádřil znepokojení nad projevy separatismu na ruskojazyčném poloostrově Krymu a nad ohrožením územní celistvosti země.

Turčynov uvedl, že projevy separatismu jsou nepřípustné a že má být potrestán každý, kdo se dopustí ohrožení územní celistvosti země. Podle Turčynovova zástupce mají být v nejbližší době přijata opatření k odvrácení hrozby separatismu: ”Opatření se připravují, musíme přitvrdit odpovědnost za projevy takových nálad.”

Napětí panuje zejména na Krymu, kde je obyvatelstvo ze dvou třetin ruskojazyčné. Autonomní region tvrdě kritizuje změnu vlády v Kyjevě a autoritu nového proevropského vedení země neuznává.

Předseda samosprávy v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny Michajlo Dobkin řekl, že se zúčastní prezidentských voleb „kvůli tomu, že probíhá totální útok na práva rusky mluvící populace, a že přijímané zákony ohrožují všechny, kteří neakceptují fašismus a nacismus“.