Hlavní obsah

Poprvé žena. Evropskou komisi má vést německá ministryně obrany Ursula von der Leyen

Právo, Novinky, ČTK, mcm (Brusel)
Brusel
Aktualizováno

Summit EU navrhl do čela Evropské komise německou křesťansko-demokratickou ministryni obrany Ursulu von der Leyen, která by nahradila Jeana-Clauda Junckera. Oznámil to v úterý končící předseda Evropské rady Donald Tusk. Toho by měl nahradit belgický premiér Charles Michel. Domluvili se na tom po několikadenních jednáních šéfové vlád a státu EU. Nominované musí ještě schválit Evropský parlament.

Foto: Markus Schreiber, ČTK/AP

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen na snímku z roku 2017

Článek

Do funkce navrhl zkušenou německou političku končící předseda Evropské rady Donald Tusk. Návrh nového obsazení vrcholných orgánů EU měl podporu Francie a Španělska, uvedla agentura DPA. Pokud ji europarlament schválí, stane se první ženou v čele Evropské komise.

„Je jasné, že dosud přijatý přístup nepřináší výsledky. Myslím tedy, že si budeme muset sednout a hledat jiné řešení. Dosud navrhovaní kandidáti nemají sjednocovací efekt, takže musíme postupovat šířeji a mimo ně,“ ohlásil před rozhodnutím tento přístup lotyšský premiér Krišjānis Kariņš. Poměrně brzy s tím souhlasily i země visegrádské čtyřky včetně Česka, které se během jednání zaměřily na zablokování původně navrženého Franse Timmermanse.

Tusk uvedl, že von der Leyen má v plánu udělat z Timmermanse a Margrethe Vestagerové významné místopředsedy své budoucí komise.

Úspěch lidovců

Výběr Ursuly von der Leyen je velkým úspěchem pro unijní lidovce, kterým tento post už skoro unikal. Podle informací ČTK se při závěrečném rozhodování o nominaci nové předsedkyně komise paradoxně zdržela německá kancléřka Angela Merkelová, proti nebyl nikdo.

Merkelová musela čelit poslednímu odporu proti dohodě o jménech, který přicházel z Berlína. Proti ní se totiž postavili koaliční sociální demokraté, trvající na Timmermansovi.

Námitky proti dohodě přicházely také z Evropského parlamentu, kde se řadě lidí nelíbí odmítnutí všech tzv. špičkových kandidátů, kteří v evropských volbách vedli své eurostrany. Pokud německou kandidátku parlament EU přece jen potvrdí ve funkci, bude to po patnácti letech poprvé, kdy komisi povede zástupce jedné z velkých zemí unie. Von der Leyenová bude také druhým Němcem v čele komise po jejím prvním předsedovi Walteru Hallsteinovi (tehdy ještě jako předseda Komise Evropského hospodářského společenství v letech 1958-1967).

O nominovaných se rozhodlo poté, co se v 18:30 obnovilo přerušené zasedání summitu. Po 19. hodině Tusk postupně informoval, koho summit navrhl do vrcholných orgánů EU.

Tuska by měl v roli předsedy Evropské rady nahradil belgický premiér Charles Michel a zahraniční otázky by měl mít v unii na starosti španělský ministr zahraničí Josep Borrel.

V rámci jednání se také domluvilo, že příští prezidentkou Evropské centrální banky bude stávající šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Tusk tak potvrdil spekulace listu The Financial Times.

Tusk uvedl, že summit EU dosáhl rovného zastoupení mužů a žen v novém personálním obsazení vedoucích funkcí v institucích Evropské unie.

Summit nerozhodl o tom, kdo stane v čele Evropského parlamentu. Tusk řekl, že o svém předsedovi musí rozhodnout sami europoslanci, summit by ale rád v čele EP viděl nejprve socialistu a po 2,5 letech zase zástupce lidovců. Původně se spekulovalo, že by polovinu doby stál v čele odmítnutý kandidát na předsedu Evropské komise Manfred Weber. Kandidatury se přijímají do úterních 22:00 a hlasovat se bude ve středu od devíti ráno. [celá zpráva]

Podle Tuska je šance, že europarlament svého nového předsedu vybere ze zemí střední či východní Evropy, což zlepší geografické rozložení funkcí v EU. Během úterý se objevovaly spekulace, že by v jeho čele mohl stanout bulharský socialistický europoslanec Sergej Stanišev.

Výměna vedení EU
Každých pět let se v Evropské unii mění vrcholné orgány, tedy Evropská komise a její vedení, předseda Evropské rady a Evropský parlament.
Evropský parlament je zákonodárný orgán, volí se každých pět let. Projednává a schvaluje zákony i rozpočet. Také schvaluje předsedu Evropské komise a její členy.
Evropská komise je výkonným orgánem, který předkládá návrhy zákonů a je odpovědný za provádění rozhodnutí EP. Navrhuje rozpočet, rozděluje prostředky EU a dbá na to, aby ve všech členských zemí platilo právo EU. Také zastupuje EU v zahraničí. Má 28 komisařů, kteří mají na starosti jednotlivé oblasti, každý komisař je z jiné země EU.
Předsedu Evropské komise navrhuje Evropská rada. Schvaluje ho Evropský parlament. Kandidát na předsedu pak vybírá jednotlivé komisaře z návrhů členských zemí. Seznam kandidátů musí zase schválit Evropská rada a Evropský parlament pak hlasuje o tom, zda bude komise schválena jako celek.
Členy Evropské rady jsou hlavy států nebo předsedové vlád všech členských států EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Evropská rada není legislativní orgán, určuje priority EU. Má na starosti politickou agendu. Předseda Evropské rady je volen jejími členy, reprezentuje EU navenek, občas bývá nepřesně označován za „prezidenta EU“.
Politiku EU koordinuje Rada EU, kterou tvoří ministři vlád všech členských zemí. Předsednictví se vždy na půl roku ujímají jednotlivé země EU.
V rámci nepsaného pravidla platilo, že si funkce v EU rozdělovali tzv. spitzenkandidáti, hlavní kandidáti nejsilnějších stran, tedy socialistů a lidovců, kteří vedli strany do voleb. To se v roce 2019 nestalo, i když dál platí, že zástupce jedné z těchto stran usedne do čela Evropské komise a druhý do čela Evropského parlamentu. Nejsou to ale vedoucí osobnosti stranických bloků, které vzešly z voleb do Evropského parlamentu.

Výběr článků

Načítám