Článek
Bývalý předseda katalánské vlády Carles Puigdemont a jeho spolupracovník Toni Comin nemohli zasednout do svých křesel, protože po neúspěšném pokusu vyhlásit nezávislost utekli ze Španělska do Belgie, aby unikli zatčení a stíhání za vzpouru. Noví poslanci musejí napřed složit přísahu v Madridu, kam nepřijeli, protože se obávají zatčení.
Třetí vůdce separatistů Oriol Junquearas nemohl přijet, protože je ve vazbě.
Europoslankyně irské strany Sinn Féin Matt Carthy varoval, že věrohodnost Evropského parlamentu bude podkopána, jestliže v něm tito tři řádně zvolení poslanci nebudou moci zasednout a reprezentovat své voliče.
Katalánci demonstrovali před sídlem Evropského parlamentu s fotografií Carlose Puigdemonta.
Když na úvod zazněla Beethovenova Óda na radost, která je hymnou EU, poslanci britské Strany pro brexit nepovstali jako ostatní a otočili se zády k řečništi. Končící předseda parlamentu Antonio Tajani, který schůzi zahajoval, je zkritizoval: „Postavit se na nohy je známkou úcty. Neznamená to, že nutně sdílíte pohled Evropské unie. Každý, kdo poslouchá hymnu jiné země, se postaví.“
Členové britské Strany pro brexit se otočili při Ódě na radost zády
Poslanci se otočili zády po slibu jejich předsedy Nigela Farageho, že dojde na radostný vzdor.
Naopak poslanci britských liberálních demokratů, kteří nesouhlasí s odchodem z EU ně sobě měli žlutá trička s nápisy Stop brexit a Bollocks to brexit (Brexit je hovadina).
Britští liberální demokraté v tričkách Stop brexit
The @LibDems MEPs are gathering now for the first Strasbourg session with their trademark “b****cks to #Brexit” t-shirts. pic.twitter.com/pvdlNqL5W8
— Adam Fleming (@adamfleming) 2. července 2019
Ustavující schůze však byla zastíněna neschopností členských zemí dohodnout se na tom, kdo stane v čele vrcholných orgánů unie. Část zemí včetně ČR, Polska, Itálie a Maďarska se postavila proti tomu, aby se předsedou Evropské komise stal Frans Timmermans. [celá zpráva]
Tajani na úvod oznámil, že volba předsedy začne ve středu v 9:00. Poslanci tak zvolí nové vedení bez ohledu na to, zda se unijním politikům v Bruselu podaří najít ohledně obsazení vrcholných pozic kompromis, byť je i funkce předsedy europarlamentu součástí dohod.
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen v Tallinu na setkání ministrů obrany EU
Podle zpráv německého listu Die Welt, je možné, že by tento post zaujala německá ministryně obrany Ursula Von der Leyen, předsedou Evropské rady by se stal belgický premiér Charles Michel, který by nahradil Donalda Tuska, a možnou guvernérkou Evropské banky by se stala šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Bulharský socialistický europoslanec Sergej Stanišev by mohl být předsedou nového europarlamentu a někdejší šéf EP Josep Borell ze Španělska by se stal nástupcem Federiky Mogheriniové ve funkci šéfa unijní diplomacie.