Hlavní obsah

Těžba v Bělověžském pralese porušuje právo EU, míní advokát unijního soudu

Brusel
Aktualizováno

Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese na východě země je porušením unijního práva. Ve stanovisku pro unijní soud to v úterý uvedl generální advokát soudu Yves Bot. Polsko nesplnilo své povinnosti vyplývající ze směrnic o přírodních stanovištích a o ochraně ptáků. Soud se s jeho názorem při svém rozhodování ve sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí nemusí ztotožnit, ale většinou tak činí.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Těžaři v Bělověžském pralese

Článek

Polsko uvedlo, že verdikt soudu uzná. „V tuto chvíli mohu potvrdit, že Polsko uposlechne konečné rozhodnutí (unijního soudu)," uvedl v prohlášení polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk. Upozornil, že Botovo stanovisko není závazné a že unijní soud ve věci rozhodne pravděpodobně letos v dubnu.

Lesnické zásahy v pralese, který je na seznamu světového dědictví UNESCO a lokalitou patřící do sítě Natura 2000, mohou podle Bota vést k poškození míst rozmnožování chráněných druhů, které v pralese žijí.

Generální advokát míní, že Polsko neprovedlo dostatečná opatření k ochraně lokality, což je podle něj možné dovodit ze samotné povahy kroků, ke kterým úřady přistoupily. Postup podle něj není možné zdůvodnit šířením lýkožrouta a vědecké názory na jeho vhodnost se rozcházejí. Spory ohledně vhodných metod boje s lýkožroutem podle Bota trvají i nadále. Kroky zvolené Polskem navíc podle něj mohou ohrozit stanoviště chráněných druhů.

Podle advokáta soudu je sice potřeba najít rovnováhu mezi aktivními a pasivními kroky směřujícími proti šíření lýkožrouta, to však neznamená možnost kácet stromy bez omezení tak, jak úřady rozhodly. Není podle něj prokázáno, že kácení v míře platné do roku 2015 k šíření lýkožrouta přispělo, a bylo tedy třeba začít stromů likvidovat více.

Těžba není nezbytná

Těžba podle advokáta soudu EU není plánem či projektem nezbytným pro péči o prales. Takový projekt, který by na oblast mohl mít významný vliv, musí být nejprve posouzen ohledně možných důsledků pro chráněnou lokalitu a schválen by mohl být jen v případě, že dopady nebudou nepříznivé. Takové posuzování však kvůli rychlému vývoji ani nemohlo být uskutečněno.

Postup zahrnující i likvidaci staletých stromů schválil ministr životního prostředí do roku 2021 kvůli trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového. Polská lesní správa následně rozhodla o vykácení stromů napadených tímto hmyzem a stromů, které ohrožují bezpečnost a představují riziko požáru. Suché a napadené stromy tak začaly být likvidovány ve třech oblastech o celkové rozloze asi 34 tisíc hektarů, celá chráněná lokalita se rozprostírá na ploše 63 147 hektarů. [celá zpráva]

Foto: Mapy.cz

Bělověžský prales

Když těžba začala, Evropská komise v červenci 2017 vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat. Polské úřady v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby, a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu.

Soud EU už loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100 tisíc eur (asi 2,5 miliónu korun) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného. [celá zpráva]

Související témata:

Výběr článků

Načítám