Na EU kašlou. Polsko spustilo v unikátním Bělověžském pralese sólo pro pily a sekery

Přesněji – Damoklův meč visí nad polskou částí pralesního území na ploše 152 kilometrů čtverečních. Tam už přes rok zápasí v nerovném boji se státní mocí. Unikátní přírodní skvost, součást chráněného přírodního světového dědictví UNESCO, se od konce května minulého roku postupně mění ve velkovýrobnu prken, hranolů a paliva.

Vládní představitelé předložili oblíbenou verzi těžařů o tom, že kácet se musí, protože udeřil lýkožrout, který prales napadl plošně, a intenzívním kácením prý tak unikátní porost vlastně zachraňují.

Ochranáři přírody jim kategoricky oponují. Namítají, že pokud by nebyl nyní po ruce lýkožrout, vymyslelo by se jistě něco jiného, jen aby se v pralese konečně mohlo těžit dřevo, jehož „je tam všude jako dříví v lese“.

„Každý den padne za oběť bezohlednému člověku i tisícovka stoletých stromů. Výjimkou nejsou ani pět set let staří a až 50 metrů vysocí mohykáni. Pokud bude kácení pralesa pokračovat takovými tempem, bude za dva roky komplet zdevastovaný,“ řekl listu Gazeta Wyborcza (GW) Przemyslaw Chylarecki, biolog z Polské akademie věd (PAN).

Varoval přitom, že potrvá nejméně další století, než se nynější těžké rány z nejvyšších polských vládních míst v pralese nějak zacelí. Nejde přitom jen o porost, ale i o „vedlejší škody“ vpádu dřevorubců s technikou – dopady na stavy tamní zvěře, živočichy i rostlinstvo.

Katastrofa evropské ekologické ikony začala krátce po podzimních parlamentních volbách v roce 2015, jež v Polsku vyhrálo PiS Jaroslawa Kaczyňského. Jeho bratranec Konrad Tomaszewski se vzápětí stal ředitelem Polských státních lesů.

Společně s Janem Szyszkem, novým ministrem životního prostředí, který do té doby působil jako hajný, přišli s radikální změnou přístupu k tomuto skvostu přírody. A vsadili na pily a sekery. Když se to dozvěděli členové Státní rady pro ochranu přírody, kterou tvoří přední vědci, postavili se jednoznačně proti komerční těžbě dřeva v pralese.

Hodnota tohoto unikátu a princip jeho fungování bez zásahu člověka přitom spočívá v tom, že řešení všech problémů se prostě nechává na přírodě. To znamená, že v případě napadení lýkožroutem je přirozené, že slabší stromy podlehnou a postupně zaniknou.

Tím ale zase tvoří ideální ekosystém pro tisíce druhů hmyzu, což jen zvyšuje odolnost celého pralesního organismu. Silné stromy si zase samy – bez pomoci člověka – najdou cestu, jak se ubránit, argumentují členové Rady s odvoláním na světové i domácí výzkumy a analýzy.

Ministr Szyszka ale na názory expertů nedá. A aby ho neobtěžovali, nechal z 39členné rady pro jistotu 32 vědců okamžitě odvolat a posadil místo nich své lidi. Tak kácení pralesa dostalo zelenou. „Velmi rychle se ukázalo, že lýkožrout je pouze záminkou ke kácení, jež vede k obrovským ziskům lesnické lobby z prodeje jak palivového dřeva, tak dřeva končícího na pilách či v celulózkách,“ upozorňují vědci a aktivisté.

Protesty zaměřené na ochranu pralesa postupně začaly nejen v samotném pralese, ale také ve Varšavě před ministerstvem životního prostředí i v dalších polských městech. K tisícům Poláků se přidaly také stovky aktivistů z celé Evropy.

„Bělověž je dědictvím nás všech. Nemohu uvěřit, že se v něm vědomě likviduje ekosystém nedotčený člověkem dlouhá desetiletí,“ citovala GW nejmenovaného českého aktivistu.

Polské státní lesy dál těží v pralese celoplošně a nerespektují ani to, že je na seznamu světového dědictví UNESCO jako mimořádně cenná přírodní památka. Polské ministerstvo životního prostředí ani vláda si přitom nic nedělají ani z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který nařídil zastavit kácení kvůli porušování norem ochrany přírody. Pily a sekery vládnou v pralese dál.