Příliv migrantů z Maďarska do Rakouska opadl

Mluvčí rakouské policie Helmut Marban oznámil, že od té doby do Nickelsdorfu nepřijeli žádní migranti, ti poslední zamířili vlakem do Vídně.

Prázdný stan Červeného kříže a další zařízení provizorně zbudovaná na parkovišti nenasvědčují tomu, že hranici o víkendu vzaly ztečí tisíce uprchlíků. Podle AP hranici do Rakouska projíždělo v pondělí ráno asi pět aut za dvě minuty, což je normální provoz. Předtím, než odvolá mimořádná opatření, však rakouská policie hodlá vyčkat, zda se nápor migrantů opět neznásobí.

„Nadále nebudou žádné hraniční kontroly, bylo by to proti schengenské smlouvě,“ uvedl Marban. Obnovily by se však namátkové kontroly vozidel ve snaze zadržet pašeráky lidí.

Rakouská vláda otevřela hranice tisícům migrantů, kteří míří dále na západ, a zaujala vyčkávací pozici, napsala AP. Rakouský kancléř Werner Faymann v neděli uvedl, že mimořádná opatření se budou postupně rušit, žádný časový plán však nepředstavil.

Cílovou stanicí uprchlíků je většinou Německo, kam o víkendu z Rakouska přicestovalo celkem 20 tisíc lidí. [celá zpráva]

V Rakousku o víkendu požádalo o azyl pouze 90 osob, uvedla AP s odkazem na rakouské úřady.

Z vyvolání zmatku, který po mohutné migrační vlně zavládl v Německu i Rakousku, kterým nezbylo než nechat otevřené hranice, viní Západ především Maďarsko, jmenovitě premiéra Viktora Orbána. Ten v pondělí zopakoval, že Maďarsko nemůže přijmout uprchlické kvóty stanovené Evropskou komisí, pokud nebude vyřešena ochrana vnějších hranic EU.

Německá vláda se na nočním jednání v Berlíně dohodla, že na podporu migrantů příští rok uvolní šest miliard eur (asi 160 miliard Kč). Země rovněž zavede novou legislativní úpravu, která usnadní případnou deportaci žadatelů o azyl, kteří pocházejí ze zemí, jež se považují za bezpečné, tedy Černá Hora, Kosovo či Albánie. V budoucnu chce také žadatelům o azyl snížit finanční podporu a navýšit nemajetkové příspěvky. [celá zpráva]

Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) António Guterres, citovaný britským listem The Guardian, varoval, že agentury, které se v krizových oblastech starají o migranty, stojí na pokraji bankrotu. Nedokážou se podle něj postarat o milióny potřebných lidí. Nejhorší je situace v Libanonu a Jordánsku, kde je nedostatek potravin pro migranty ze Sýrie. Proto také Syřané cestují dále do severozápadní Evropy.

„Když se podíváte na ty, kteří denně opouštějí zemi, v roce 2010 to bylo 11 tisíc, loni to bylo 42 tisíc, to znamená dramatický nárůst,“ citoval Guardian Guterrese.