Článek
Německo podle agentury DPA v roce 2016 na zvládání azylové situace navýší rozpočet o tři miliardy eur (81 miliard korun). Spolkové země a obce dostanou další tři miliardy eur. V říjnu bude o závěrech nedělní diskuze vládních stran hlasovat parlament.
Straničtí předáci se také shodli na tom, aby žadatelé o azyl v úvodní fázi přijímání dostávali v co největší míře místo hotovosti věcnou pomoc. Pokud bude nutné hotovost vyplácet, nanejvýš na měsíc dopředu. Vyplácení hotovosti bylo dosud vnímáno jako konfliktní bod mezi unií CDU/CSU a SPD.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle azylového zákona mají běženci v Německu právo na příspěvek na potraviny, ubytování, oblečení a zdravotní péči. Německo jim ale pro tyto účely nedává peníze, ale poskytuje jim účelově vázané poukázky nebo jim přímo dané věci zajišťuje. Kromě toho mají žadatelé o azyl nárok na měsíční kapesné, jeho průměrná výše činí 360 eur (9700 Kč).
Německo rovněž navýší prostředky v rozpočtu ministerstva zahraničí o 400 milionů eur ročně (zhruba 11 miliard korun). Počítá se také s posílením stavů spolkové policie, v následujících třech letech to bude 3000 nových míst.
Dalším opatřením, je rozšíření seznamu bezpečných zemí, jejichž občané nebudou moci získat azyl. Nově na něm budou i všechny balkánské státy, které nejsou členy EU. Od roku 2014 jsou na seznamu Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie, nyní k nim budou přidány také Kosovo, Albánie a Černá Hora. Cílem tohoto opatření je vyloučit žadatele o azyl z jihovýchodní Evropy, což uvolní kapacity pro válečné uprchlíky ze Sýrie či Iráku nebo neklidného Afghánistánu.
Šéf sociálnědemokratických poslanců Thomas Oppermann na Twitteru uvedl, že je spokojený. „Dobré výsledky. Podrobnosti dopoledne,” napsal.
Spor o kvóty trvá
Na evropské úrovni požadují německé vládní strany mimo jiné „solidární a spravedlivé rozdělení a přijetí uprchlíků potřebujících ochranu mezi ostatní členské státy EU”.
Povinné kvóty odmítají východní země EU a také Británie, které trvají na dobrovolném přijímání běženců. Koalice také chce účinný postup proti převáděčům a pašerákům lidí či posílení role EU v boji proti příčinám uprchlických vln.
Podle britského ministra financí je potřeba tuto krizi řešit u jejích kořenů, což znamená v Sýrii. George Osborne ve svém vyjádření naznačil, že pro Brity by to mohlo znamenat, že se zapojí do leteckých úderů na islamisty i v Sýrii, dosud působily britské letouny jen v rámci koalice zasahující v Iráku.