Článek
Norská policie se při vyšetřování pátečního masakru u Osla zaměří na to, zda bylo více střelců než pouze ten, který byl zadržen. Zajištěný se už přiznal, že střílel. Policie na tiskové konferenci zároveň oznámila, že střelba a výbuchy si možná vyžádaly další životy. Asi pět dalších mladých lidí se ještě pohřešuje. Dosud bylo potvrzeno 92 obětí.
"Hlavní zatčený podezřelý se policii vzdal bez boje," řekl na tiskové konferenci úřadující policejní šéf Sveinung Sponheim. [celá zpráva]
Norská vlajka spuštěná na půl žerdi na střeše parlamentu v Oslu
Střelba na ostrově poblíž Osla podle jeho slov trvala téměř hodinu a půl a policie prý na ostrov dorazila pětačtyřicet minut po jejím začátku.
"Zatím nevíme, zda jednal sám," řekl Sponheim o střelci. Podle jeho slov je potvrzeno, že 85 lidí zemřelo při střelbě na ostrově nedaleko metropole a sedm při předcházejícím bombovém útoku v Oslu. S ohledem na to, že několik lidí se stále pohřešuje, podle Sponheima počet obětí může dosáhnout 98.
Pátrání po obětech pokračuje
Ve vodách kolem ostrova Utoya se stále pátrá po případných dalších obětech. Účastníci kempu totiž v panice skákali do vody, aby unikli pachatelově střelbě. Zatím se nevylučuje možnost, že měl Breivik komplice. České velvyslanectví v Norsku neví o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané.
Policie Breivika označuje za křesťanského fundamentalistu s pravicovými politickými názory. Podezřelý byl dříve členem krajně pravicové Strany pokroku (FP) a byl také místním funkcionářem mládežnické organizace této strany. S politováním to v sobotu oznámila sama Strana pokroku.
Dále se o něm ví, že se nedávno z Osla přestěhoval na venkov a založil tam zemědělský podnik Geofarm. Začátkem května nakoupil šest tun umělých hnojiv, což jsou přípravky využitelné i k výrobě výbušnin.
Květiny a plyšoví medvídek u zdí katedrály v Oslu připomínají oběti pátečního pumového výbuchu a následné střelby na ostrově Utoeya.
Breivik se na internetu hlásil ke krajně pravicovým názorům a kritizoval socialismus. V policejní vazbě může být tři dny, a pak musí být předveden před soud. Dle BBC mu hrozí až 21 let vězení, bude-li mu vina dokázána.
Norsko vyhlásilo den smutku
Premiér Jens Stoltenberg označil útoky za národní tragédii a vyhlásil den smutku. Odjel za příbuznými obětí do hotelu poblíž ostrova Utoya stejně jako král Harald V. s královnou Sonjou. Na ranní tiskové konferenci Stoltenberg přiznal, že má Norsko potíže s pravicovým extremismem.
Ostrov Utoeya
Páteční akce je považována za nejničivější útok na Norsko od druhé světové války a nejtragičtější akci spáchanou v západní Evropě od útoků v roce 2004. Při tehdejších atentátech, které spáchali muslimští radikálové, ve vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí.
Bezpečnostní služba norské policie nedávno upozornila, že je pravicový extremismus v zemi na vzestupu, ale jeho příznivci prý postrádají vůdce. Ve své zprávě, z níž byly zveřejněny výňatky, také uvedla, že existuje "vysoký stupeň nejistoty ohledně času a místa možných teroristických útoků, včetně Norska".
Do centra Osla bylo povoláno vojsko s úkolem střežit vládní budovy. Dle policie vybuchly v pátek v této části města tři bomby těsně za sebou. V sedmnáctipatrovém sídle vlády jsou vybita všechna okna. Ve městě podle svědků zavládla na Oslo nezvyklá atmosféra obav a strachu.
Do ulic osla byly poslány vojenské hlídky.
Premiér řekl, že při útoku na vládní budovy zahynulo také několik úředníků, které prý osobně znal. Zvýšená bezpečnostní opatření kolem svých vládních objektů zavedlo rovněž sousední Švédsko.
Z celého světa do Norska proudí projevy soustrasti a podpory. Kondolenční telegram zaslal králi Haraldovi i český prezident Václav Klaus. Soustrast projevili britská královna Alžběta II. i ruský prezident Dmitrij Medveděv.