Článek
Informovala o tom právní zástupkyně žalobců Violeta Morenová-Laxová, která zastupuje i právně humanitární síť Global Legal Action Network.
Dva z žalobců v nynějším soudním řízení tvrdí, že byli dva měsíce v libyjském zadržovacím středisku, kde byli vystaveni bití a vydírání a kde nedostávali najíst a nebyla jim poskytnuta základní zdravotní péče. S pomocí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se pak vrátili do Nigérie.
Všichni žalobci byli zachráněni na moři loni v listopadu. Nejméně 20 lidí, kteří s nimi pluli, se utopilo, když praskla část jejich gumového člunu. Na místě tehdy zasáhla německá humanitární loď Sea Watch 3, která zachránila 59 lidí a přepravila je do Itálie, a také libyjská pobřežní hlídka na lodi darované Itálií, která odvezla zpět do Afriky 47 osob.
Libyjci pak údajně zadržené migranty bili. Dva z uprchlíků byli podle žaloby po návratu do Libye následně prodáni pašerákům lidí a mučeni elektrickým proudem kvůli vymáhání výkupného od příbuzných.
Itálie už jeden spor prohrála
Migranti tvrdí, že Itálie porušuje několik článků Evropské úmluvy o lidských právech, včetně toho, že lidé nesmějí být vystavováni mučení, drženi v otroctví nebo ohroženi na životech. Žalobci tvrdí, že v Libyi se jim dostalo špatného zacházení nebo jim takové zacházení hrozí. Opírají se přitom o konstatování OSN, lidskoprávních organizací i tajných služeb, že uprchlíci těmto podmínkám v Libyi čelí.
Nejde o první žalobu proti Itálii za její rozhodnutí spolupracovat s libyjskými pobřežními hlídkami. Italský stát v roce 2012 prohrál spor u stejného soudu za to, že jeho pobřežní stráž přímo libyjským úřadům předala migranty zadržené na moři.
Podle Morenové-Laxové by nyní, pokud migranti spor vyhrají, mohla být Itálie donucena přestat s Libyí spolupracovat i obecněji.
V letech 2014 až 2017 se dostalo do Itálie přes 600 000 migrantů. Jejich počet prudce klesl poté, co Itálie a Libye začaly proti tomuto fenoménu od loňského února postupovat společně.