Článek
„Rozhodnutí je rozhodnutí bez ohledu na způsob, kterým se volilo,“ řekl podle AP Timmermans s narážkou, že tentokrát nebylo dosaženo konsensu a rozhodla kvalifikovaná většina, protože ČR, SR, Maďarsko a Rumunsko byly proti poslednímu návrhu. [celá zpráva]
„Rozhodnutí je legální, platné a zavazuje všechny členské státy.“ Zřetelně tak narážel na rozhodnutí Slovenska, napadnout je soudně. [celá zpráva]
Kritika zacházení s azylanty
Řízení byla zahájena s Belgií, Bulharskem, ČR, Estonskem, Francií, Rakouskem, Řeckem, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Maltou, Německem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Španělskem a Švédskem. Země neinformovaly Evropskou komisi o krocích, které učinily k převzetí dvou směrnic týkajících se společného postupu při udělování azylu. Ty měly být do národního práva - byť s některými výjimkami - implementovány do 20. července letošního roku. Británie, Dánsko a Irsko nedostaly dopis, protože mají vyjednanou výjimku.
Mimo jiné jde o to, zda země zavedly minimální standardy pro ubytování a krmení uprchlíků i pro poskytování zdravotní péče a psychologické pomoci pro ně, uvedl The Wall Street Journal.
Maďarsko bylo kritizováno za způsob snímání otisků prstů migrantů, Řeko kvůli tomu, že nedodržuje mezinárodní standardy práv dětí a nezletilých.
Maďarsko kritiku odmítlo: „Jestliže Evropská komice přichází s konkrétními body, kde není evropská legislativa správně dodržována, tak na ty se podíváme a napravíme je, ale obecně celá hysterie okolo Maďarska není něco, co schvalujeme.
Komise míní konat
Místopředseda komise Frans Timmermans zdůraznil, že komise bude dbát na implementaci pravidel: „Tato komise dělá svou práci. Je povinností členských zemí zavést schválená pravidla. Je to jeden ze způsobů, jak obnovit důvěru v schengenský prostor.” Druhým významným prvkem je podle něj společná ochrana jeho vnější hranice.
Dodal, že dublinský systém, který upřesňuje, jak řešit žádosti o azyl, může řádně fungovat jen, pokud jeho pravidla členské státy korektně převezmou a uvedou do života.
„Solidarita musí jít ruku v ruce s odpovědností, jsou to dvě strany téže mince,” uvedl na tiskové konferenci.
Formální upozornění je prvním stupněm řízení, které může teoreticky po několika dalších fázích skončit až u soudu EU. Členské státy EU nyní mají dva měsíce na odpověď a prakticky tedy na to, aby komisi sdělily, jak příslušná pravidla aplikovaly.
Druhý stupeň řízení komise zahájila se Španělskem a Bulharskem, které dosud neinformovaly o převedení směrnice o tom, jaké podmínky musí splňovat žadatelé o mezinárodní ochranu a jak taková ochrana vypadá. Převzít ji měly už v prosinci 2013, státy ale dosud komisi nesdělily, zda se tak skutečně stalo.
EU se také rozhodla zvýšit fond pro krizovou pomoc na 1,7 miliardy eur (45,9 miliardy korun). Určena je pro země zasažení migrační krizí.