Článek
„Rozhodnutí o relokaci 120 000 lidí bylo dnes přijato velkou většinou členských států,“ uvedlo na Twitteru lucemburské předsednictví EU. Návrh prošel tzv. kvalifikovanou většinou, i když se obvykle dává přednost konsensu.
Lucembursko se nejprve snažilo dosáhnout kompromisu, aby neohrozilo jednotu EU. Přišlo s novým návrhem, který měl být údajně velmi odlišný od původního. Část zemí ale neuspokojil. Tento návrh byl také schválen, není ale jasné, jaké jsou přesně jeho detaily.
Na jednání se rozhodovalo o přerozdělení 120 000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců ze tří migrací nejvíc postižených zemí EU, tedy Řecka, Itálie a Maďarska.
Podle diplomatických zdrojů lucemburská varianta předpokládala rozdělení 66 000 uprchlíků, kteří jsou v Řecku a v Itálii. Dalších 54 000 míst rezervovaných původně pro migranty z Maďarska mělo být jakousi rezervou pro další rok. Přesné znění schváleného návrhu ale dosud není známo.
Maďaři se na plánu s kvótami odmítají podílet i jako země, která by z něj měla prospěch. Budapešť oznámila, že s migranty nyní nemá problém.
Evropská komise přivítala dohodu do rozdělení migrantů: „Komise vítá úsilí všech členských států dosáhnout tohoto výsledku a zvláště oceňuje neúnavnou práci lucemburského předsednictví.“
Jednota V4 se rozpadla
Chovanec již před hlasováním upozornil, země visegrádské skupiny, kterou tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, už nezastávají jednotný názor v odmítnutí kvót. Polsko obrátilo.
Ještě před hlasováním napsal na Twitteru: ”Obávám se, že pro dnešek bude jen V3. Proti my, Maďaři, Rumuni a Slováci.“
Polská ministryně vnitra Teresa Piotrowská obrat hájila: "Dnes byla důležitější solidarita s uprchlíky a s Evropou." Chovanec po schůzce řekl, že polskému postupu nerozumí. "Dohoda (visegrádských) premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně," řekl. Postup Varšavy označil za "krátkodobý konec Visegrádu".
Rozhodování pod tlakem
Podle DPA byli ministři pod tlakem, aby se dosáhlo dohody a spory nezastínily středeční krizový summit EU. „Myslím si, že je neakceptovatelné, aby Evropa poslala Evropanům a světu poselství, že dnes není možné řešení,“ uvedl německý ministr vnitra Thomas de Maizière.
To potvrdilo i vyjádření Asselborna, který řekl, že EU byla kritizována, že migrační krizi neřeší: "Jsme v krizové situaci. EU bývá obviňována, že v krizi nereaguje dost rychle, proto jsme dnes toto rozhodnutí museli přijmout. Kdybychom to neudělali, byla by Evropa ještě více rozdělena a její věrohodnost ještě více podkopána," Zdůraznil, že právo na azyl je jednou ze společných hodnot unie.
Podle analytičky Andreiy Ghimisové z bruselského Střediska evropské politiky (EPC) může přijetí podobně závažného rozhodnutí kvalifikovanou většinou vážně poškodit soudržnost Evropské unie: "Rozhodování o počtech žadatelů o azyl, které chtějí přemístit, je pro tyto země velmi citlivá otázka, jde k jádru jejich suverenity."
Asselborn si je jist že státy, které se postavily proti návrhu splní své právní závazky plynoucí z rozhodnutí. Slovensko však už uvedlo, že to neudělá. [celá zpráva]