Článek
Jedním z prvních opatření, které vzbouření vojáci provedli, bylo uzavření obou hlavních mostů přes Bosporský průliv spojující evropskou a asijskou část země.
Armáda se objevila jak v Istanbulu, tak v metropoli Ankaře. První zprávy o vojácích v ulicích tureckých měst začaly přicházet v pátek krátce před desátou večer. Není jasné, jak velká část armády se do pokusu o převrat zapojila.
V sobotu před jednou ráno se nepřehledná situace v obou klíčových městech vyostřila, v Istanbulu se dav lidí pokusil proniknout na jeden z uzavřených mostů přes Bospor. Vojáci podle agentury AP spustili palbu. Šest civilistů zahynulo a na 150 jich utrpělo při přestřelkách zranění.
Televize NTV uvedla, že v Ankaře bylo zabito nejméně 42 lidí.
Podle televizních záběrů řada Turků vyslyšela slova prezidenta Erdoğana, aby na znamení nesouhlasu s pokusem o převrat vyšla do ulic. Davy prezidentových příznivců mávajících tureckými vlajkami byly podle agentury AP vidět v ulicích Izmiru a Istanbulu, lidé se shromažďovali také na hlavním náměstí v metropoli Ankaře.
Podle deníku The Guardian byli ale v ulicích Ankary a Istanbulu také lidé, kteří naopak podporují armádní vzbouřence.
Britská televize Sky News po jedné hodině ráno uvedla, že stíhačka F-16 tureckých vzdušných sil sestřelila vrtulník armádních pučistů nad metropolí Ankarou. Podle tureckého vysílání televize CNN v Ankaře proti sobě bojovali i příslušníci policie a vzbouřené části armády.
V Ankaře bylo při leteckém útoku z vrtulníku na ústředí speciálních sil policie zabito sedmnáct policistů.
VIDEO: Footage of helicopter firing against ground targets in #Ankara #Turkey. - @aletweetsnews pic.twitter.com/myUbtQXnRP
— Conflict News (@Conflicts) 15. července 2016
Střelba z vrtulníku v Ankaře
Kolem půl druhé ráno oznámil turecký premiér Binali Yildirim vyhlášení bezletové zóny nad Ankarou. „Každý vojenský letoun nad Ankarou bude okamžitě sestřelen,” řekl podle serveru Daily Sabah.
Před druhou ráno pak oznámil, že „situace je z velké části pod kontrolou”.
O chvíli dřív prohlásil mluvčí rozvědky MIT, že se situace „vrací k normálu”, uvedla agentura AFP.
Nejmenovaný vysoký turecký vládní představitel agentuře AP řekl, že všichni vládní činitelé mají již zpátky v rukou své úřady.
Ještě před šestou ráno se ale v Ankaře bojovalo. Turecké vládní síly oznámily, že sestřelily vrtulník pučistů, který pálil na satelitní stanici Turksat v metropoli. Bombardovaly také tanky vzbouřenců u prezidentského paláce.
Státní tisková agentura Anadolu citovala nejmenovaný armádní zdroj, podle kterého byl vůdcem pokusu o převrat plukovník Muharrem Kose. Ten vedl armádní právní oddělení, před časem byl ale ze svého postu propuštěn.
Střelba u klíčových budov v Ankaře
Už v pátek v noci se ozývala palba u generálního štábu v Ankaře a budovu parlamentu v metropoli obklíčily tanky. V sobotu po půl druhé se od parlamentu ozval mohutný výbuch.
Podle agentury Anadolu šlo o explozi bomby. Na parlament, ve kterém byli zákonodárci, také útočily vrtulníky pučistů. Nikdo z poslanců nebyl zraněn.
VIDEO: Moment explosion hits Turkish parliament in #Ankara - @agirecudipic.twitter.com/i3lFGBYRI0
— Conflict News (@Conflicts) 16. července 2016
Budovu parlamentu v Ankaře zasáhl výbuch
Střelba byla hlášena i od centrály turecké rozvědky.
Erdoğan v Istanbulu
Zdroj z úřadu tureckého premiéra před tím řekl agentuře Reuters, že prezident Recep Tayyip Erdoğan „je v bezpečí”.
Před půl třetí ráno v Istanbulu přistálo letadlo s Erdoğanem. Na letišti ho vítaly davy stoupenců. Prezident byl před tím v tureckém letovisku Marmaris na jihozápadě země.
Erdoğan ve svém pátečním prohlášení puč zlehčoval s tím, že ho provedla malá skupina v armádě a vyzval obyvatele, aby vyšli do ulic. Prohlásil, že pučisté neuspějí, budou poraženi a tvrdě zaplatí u soudu.
„Zajistit demokracii a vládu práva”
Armádní vzbouřenci v pátek kolem jedenácté večer v prohlášení přečteném v televizi NTV uvedli, že „moc v zemi byla kompletně převzata”.
Převrat byl podle oznámení proveden kvůli autokratičnosti vlády a hrozbě terorismu a „aby byl zajištěn a obnoven ústavní pořádek, demokracie, lidská práva a svobody a aby byla v zemi zajištěna nadvláda práva, která obnoví řád, jenž byl narušen”.
Premiér Yildirim v soukromé televizi NTV ještě před pátečním prohlášením armády pokus o převrat potvrdil.
„Máme tu nelegální čin ze strany skupiny uvnitř armády, která jednala bez rozkazu. Obyvatelé musí vědět, že nedovolíme žádnou činnost, která by narušila demokracii,” řekl Yildirim.
Podle britské televize Sky News vojáci už v pátek obsadili sídlo státní televize TRT v Ankaře a zaměstnancům zabavili mobilní telefony. TRT následně uvedla, že byl pro celé území Turecka vyhlášen výjimečný stav a zákaz vycházení.
Kolem půlnoci byl podle CNN Türk slyšet u sídla TRT silný výbuch. Televize následně přerušila vysílání. V sobotu před druhou ráno vysílání obnovila.
Několik hodin také v Turecku nefungovaly sociální sítě včetně Twitteru a Facebooku.
Uzavřená letiště
Zavřená byla všechna letiště v zemi. Agentura Reuters uvedla, že se střílelo i na mezinárodním Atatürkově letišti v Istanbulu. Evropští letečtí dopravci kvůli nepřehledné situaci řešili, kam svá letadla přesměrovat.
Některá letadla se odkláněla jinam, jiná se vracela zpět. Během cesty se tak vracely na domovská letiště v Nizozemsku a v Německu například spoje aerolinek KLM a Lufthansa.
Poslední páteční spoj z Prahy do Istanbulu letecké společnosti Turkish Airlines dosedl na Atatürkovo letiště podle letištního webu krátce před 23:00 místního času.
Po čtvrté ráno oznámila část armády, která zůstala věrná prezidentovi, že nad Atatürkovým letištěm převzala kontrolu.
Články k pokusu o převrat v Turecku
Turecká armáda provedla v posledních desetiletích tři převraty
Turecká armáda je druhá největší po USA v rámci zemí NATO, byla dlouho rozhodující silou v zemi a označovala se za garanta sekulární podoby Turecka. Od nástupu k moci proislámského premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana v roce 2003 se vliv armády postupně snižoval.
- Turecká armáda (TAF) pokládá samu sebe za strážce ideologie zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka, což je oficiální státní ideologie, zvláště v zachování laického charakteru republiky.
- Po vyhlášení Turecké republiky v roce 1923 zakázal první prezident Atatürk politické aktivity vojenských důstojníků v aktivní službě zákonem z roku 1930.
- Po vojenském převratu v roce 1960 však Výbor národní jednoty vydal nový zákon o tureckých ozbrojených silách, který legitimizoval jejich zásahy do politiky. V pozdějších převratech a pokusech o převrat byly části tohoto zákona používány k ospravedlnění politických aktivit armády.
- Armáda v minulosti několikrát výrazně zasáhla do politiky a převzala moc. Provedla tři převraty - 27. května 1960, 12. března 1971 a 12. září 1980. Po převratu v roce 1960 armáda popravila prvního demokraticky zvoleného prezidenta Adnana Menderese.
zdroj: ČTK