Článek
Už to, jak dlouho trvalo nalezení Salaha Abdeslama, který se ukrýval v bruselské čtvrti Molenbeek, ukazuje slabiny belgických bezpečnostních sil, například neschopnost se infiltrovat mezi muslimské radikály. Abdeslama objevili náhodou při rutinní razii. [celá zpráva]
Policie a bezpečnostní síly na situaci nestačily, což pro web Buzzfeed minulý týden otevřeně přiznal vysoký belgický představitel pro boj s terorismem. Podle něj se skoro každý detektiv a vojenský zpravodajec v zemi zaměřoval na boj s mezinárodním džihádem. „Nemáme dost lidí, aby sledovali cokoli jiného. Upřímně řečeno, nemáme infrastrukturu pro adekvátní vyšetřování nebo monitorování stovek jednotlivců podezřelých z vazeb na terorismus ani čas se věnovat stovkám otevřených případů, které máme,“ řekl.
Belgičtí policisté a záchranáři zasahují u stanice metra Maalbeek
Země je totiž striktně rozštěpená mezi Vlámy a Valony, což například opakovaně bránilo sestavit po volbách vlády, a to nejen po dobu celých měsíců, ale i let. Projevuje se to i na funkčnosti federálních institucí včetně soudnictví, tajných služeb a policie. Vzhledem k silné regionalizaci se ale obtížně daří ustavovat i federální vyšetřovací týmy, natož zajistit spolupráci mezi odděleními ve valonské a vlámské části Belgie. [celá zpráva]
List Independent přitom upozorňuje, že Brusel byl už dlouho jedním z evropských epicenter muslimského radikalismu a džihádu, pokud dokonce nebyl jeho hlavním zdrojem. I útoky v Paříži z 13. listopadu 2015 byly naplánovány v Belgii. Vůdce skupiny, která je podnikla, Abdelhamid Abaaoud se narodil v Belgii. Salah Abdeslam, který se na nich podílel, ale nakonec se neodpálil a byl dopaden minulý týden, byl sice marockého původu a měl francouzské občanství, ale skoro celý život strávil v bruselské čtvrti Molenbeek.
V absolutních číslech sice není počet Belgičanů bojujících v řadách Islámského státu největší mezi evropskými zeměmi, ale v poměru k počtu obyvatel je jich nejvíce.
List uvádí, že v Belgii k radikalizaci mladých muslimských přistěhovalců přispívá vedle obvyklých příčin, jimiž jsou nezaměstnanost, diskriminace a rozdělená identita, ještě jedna - problém ztotožnit se s vlastí, která je tvrdě rozdělena mezi severní vlámskou část a jižní valonskou. Zatím mnoho mladých muslimů narozených ve Francii nebo v Británii se považuje za Francouze či Brity, v Belgii to mají těžší, protože tam jsi Valon, nebo Vlám.
Nyní se podle listu ale situace dále zkomplikovala, islámští radikálové poprvé zaútočili proti Belgii. Do úterý byla země více líhní domácích džihádistů než jejich terčem. Útok v židovském muzeu v Bruselu z května 2014, při němž zahynuli čtyři lidé, byl motivován antisemitismem, nikoliv odporem k Belgii.