Článek
Ručně psaný výhružný dopis od Tálibánu obsahuje výčet „zločinů“, kterých se měli adresáti dopustit službou v afghánských bezpečnostních složkách nebo prací pro Američany, a rovná se prakticky vyhlášení trestu smrti. Zatímco v minulosti bylo rozesílání takových dopisů poměrně běžnou praxí Tálibánu, dnes je to spíše výjimečné, píše AP.
Podle Muchamila, jednoho z falzifikátorů, který vyrobil dvacítku takových dopisů, stojí jeden padělek až tisíc dolarů (asi 24 tisíc korun). Afgháncům, kteří pak míří do západní Evropy, pak slouží k doložení toho, že jsou ve vlasti perzekvováni a nepatří mezi tzv. ekonomické migranty, na které západní společenství pohlíží skrz prsty a hodlá je vracet zpět.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Znám pouze jediného člověka, který dostal výhrůžný dopis od Tálibánu. Ostatní jsou padělky,“ řekl pětatřicetiletý Muchamil AP. Podle něj je falešných 99 procent listů. Sám používal jednoduchý způsob falzifikace – opatřil si jméno zákazníka, písemně jej obvinil z práce pro bezpečnostní složky či USA a dodal logo Tálibánu zkopírované z jeho webových stránek. A o zákazníky neměl on ani jeho kolegové nouzi, vláda očekává, že zemi do konce roku opustí 160 tisíc Afghánců, tedy čtyřikrát více než před dvěma lety.
Německo k dopisům přihlíží jen částečně
Německo si minulý měsíc stěžovalo na mimořádný příliv Afghánců z relativně bezpečných zón. Úřad pro migraci oznámil, že o dopisech ví, že však nevede žádnou statistiku. Podle mluvčí Susanne Eikemeierové nemají tyto dopisy povahu oficiálních dokumentů, přihlíží se k nim proto jen částečně.
„Takové dokumenty jsou hodnoceny jen spolu s ostatními charakteristikami žadatele. Mohou být brány jako důkaz o perzekuci, důležitý je však celkový profil a kredibilita žadatele,“ řekla Eikemeierová.
Podle AP dokonce i Tálibán označil většinu těchto dopisů za podvrh. Mluvčí hnutí Zabiuláh Mudžáhíd uvedl, že pokud se bojovníci Tálibánu dozvědí, že někdo pracuje pro výše zmíněné složky, kontaktují jeho rodinu a žádají, aby přestal.
„Posílat dopisy není náš styl. Zřídkakdy dokonce používáme k takovým kontaktům telefon. Všechny tyto dopisy jsou falešné,“ citovala AP Mudžáhída. Podle něj se naopak hnutí snaží, aby lidé v produktivním věku Afghánistán neopouštěli.
Postih nestojí za to
Zástupce afghánské tajné služby uvedl, že padělatele ani jejich zákazníky nijak nepostihují.
„Vláda nevěří, že to stojí za to. Soustřeďujeme se na osoby, které jsou skutečně v ohrožení,“ řekl a dodal, že je jasné, že si lidé opatřují takové důkazy, aby podpořili svou žádost o azyl.
Tálibán v minulosti používal při represích obyvatelstva i výhrůžky. Nedávno se zmocnil severoafghánského města Kunduz a ve snaze najít lidi z bezpečnostních složek, novináře či zastánce práv žen prováděl rozsáhlé razie.
Hnutí takto neblaze připomnělo, co by mohl Afghánistán čekat, pokud by se opět dostalo k moci. Podle obyvatel začalo po obsazení města okamžitě zabíjení těch, kteří stáli v cestě. Tálibán v zemi vládl v letech 1996 až 2001. Ženy měly v souladu s přísným právem šaría zakázáno pracovat a vzdělávat se. Cizoložníci byli kamenováni, zloději připravováni o ruce a docházelo k dalším krutým trestům. [celá zpráva]