Článek
„Jako uznání obrovských pokroků učiněných iráckými silami a za konzultace a koordinace s iráckou vládou a našimi koaličními partnery se Spojené státy rozhodly během září snížit stavy svých jednotek v Iráku z přibližně 5200 příslušníků na 3000,” citovala agentura AP z prohlášení generála McKenzieho. Vojáci, kteří v Iráku zůstanou, prý budou dál radit a pomáhat Iráčanům v jejich snaze „vymýtit poslední zbytky teroristického Islámského státu (IS)”.
Velikost amerického kontingentu v Iráku se zásadně neměnila více než dva roky. Příslušníci ozbrojených sil USA jsou v blízkovýchodní zemi nepřetržitě od roku 2014 a podporují tamní armádu v boji s IS. Pentagon se nyní domnívá, že irácké složky zlepšily schopnost „operovat nezávisle”, a je tudíž možné část amerických jednotek stáhnout.
V Iráku rostl tlak na stažení amerických vojáků
I když Bagdád oznámil porážku IS už na konci roku 2017, teroristé nadále útočili a v Iráku zůstávalo 5000 amerických vojáků. Přesto rostl tlak na jejich stažení zejména ze strany šíitských milicí podporovaných Íránem. Radikální milice Kaitáb Hizballáh dokonce opakovaně ostřelovala Američany využívané základny v Iráku.
V odvetě za smrt civilisty zaútočily USA na základny šíitské milice v Iráku a v Sýrii
Tlak zesílil poté, co byl při útoku amerického dronu na začátku roku zabit v Bagdádu íránský generál Kásim Sulejmání, kterého Trump označoval „za světového teroristu číslo jedna”.
Sulejmání zabíjel Američany, měl být zlikvidován už dávno, prohlásil Trump
Irácký premiér Adil Abdal Mahdí útok odsoudil jako porušení podmínek přítomnosti amerických vojáků. Stažení požadoval i Teherán, který nechal vypálit na dvě základny využívané v Iráku Američany střely s plochou dráhou letu.
Vyžeňme Američany, zní Irákem po zabití Sulejmáního. USA nařídily okamžitou evakuaci svých občanů
Spojené státy v březnu oznámily, že se stáhnou ze tří základen z celkových osmi, které v Iráku využívají. Dvě z těchto základen byly terči Kaitáb Hizballáh. [celá zpráva] V červnu USA avizovaly snížení počtu vojáků.
USA výrazně sníží počet svých vojáků v Iráku
Trump vojáky kritizuje
Omezování zahraničních vojenských misí bylo jedním z Trumpových slibů v minulé prezidentské kampani. I po nástupu do Bílého domu prezident často hovoří o ukončení „nekonečných válek”. Deník The New York Times (NYT) ohlášené snížení v Iráku označuje za „dlouho očekávaný” krok, který podpoří prezidentova tvrzení o tom, že plní svůj předvolební slib.
Trump v této souvislosti na pondělní tiskové konferenci tvrdě zaútočil na špičky americké armády. „Neříkám, že mě má armáda v lásce... nejvýše postavení lidé v Pentagonu asi ne, protože nechtějí dělat nic jiného než vést války, aby všechny ty skvělé společnosti, které vyrábějí ty bomby a vyrábějí ta letadla a vyrábějí všechno ostatní, zůstaly spokojené,” prohlásil šéf Bílého domu.
Trump označil padlé vojáky USA v první světové válce za břídily, tvrdí list
Americká vojenská angažmá v cizině
Spojené státy měly v Iráku jednotky po většinu dvou uplynulých dekád. Po invazi z roku 2003 byly ze země úplně staženy až v roce 2011, v roce 2014 se pak vrátily kvůli rostoucí hrozbě IS. V Afghánistánu jsou američtí vojáci už skoro 19 let, jejich mise tam začala v říjnu 2001 po teroristických útocích v USA z 11. září.
Od tohoto data připravily americké zahraniční mise o střechu nad hlavou už nejméně 37 milionů lidí, uvádí čerstvě zveřejněná studie projektu Costs of War (cena války) prestižní Brownovy univerzity.
Autoři analýzy napsali, že přináší vůbec první odhad počtu lidí vysídlených v důsledku amerických válek. Zabývali se konflikty v Afghánistánu, Iráku, Somálsku, Libyi, Jemenu i Sýrii, nebrali ovšem v potaz menší protiteroristické operace USA v zemích Sahelu a subsaharské Afriky. Uvedený součet vysídlených lidí označuje studie za konzervativní odhad, skutečné číslo by prý mohlo být nad 50 miliony.
