Článek
Vysoký představitel Pentagonu řekl BBC, že právě blízkost pozic milice Kaitáb Hizballáh k dělostřelecké základně u Al-Káimu byla „klíčovým faktorem při rozhodování o přesunu sil jinam“. Americké kolony, které ji zásobovaly, musely projíždět přes kontrolní stanoviště šíitských milicí.
Zatím není jasné, zda se vojáci přemístí na jiné americké základny v zemi, nebo odejdou z Iráku, kde je asi 5200 amerických vojáků.
Spojené státy se také stáhnou z letiště Qayara Airfield West (Q-West) a z Kirkúku. Obě tyto základny byly terči ostřelování, které USA připisují milici Kaitáb Hizballáh. Když 28. prosince při raketovém ostřelování zahynul na základně u Kirkúku najatý Američan, Spojené státy bombardovaly ze vzduchu velitelství Kaitáb Hizballáhu v Sýrii a v Iráku, přičemž zabily 25 lidí.
V odvetě za smrt civilisty zaútočily USA na základny šíitské milice v Iráku a v Sýrii
USA čelily v Iráku od loňského října 25 raketovým útokům, při nichž bylo vypáleno přes 160 raket. „Pokud nechtějí odejít, dosáhneme toho, že odejdou,“ řekl ohledně působení amerických vojáků v Iráku BBC velitel Kaitáb Hizballáhu Abú Amana.
Poslední dva raketové útoky byly podniknuty minulý týden na základnu Tadži a vyžádaly si životy dvou Američanů a jednoho britského vojáka.
Při útoku na iráckou základnu zemřeli dva Američané a Brit
Při odvetném náletu na údajný sklad munice Kaitáb Hizballáhu byli zabiti tři iráčtí vojáci, dva policisté a jeden civilista, což pobouřilo bagdádské vedení.
USA v Iráku bombardovaly základny milice podporované Íránem
Irácké spojené operační velitelství vydalo prohlášení odsuzující obě strany a podpořilo hlasování v parlamentu o odchodu amerických sil ze země.
USA tvrdě zasahovaly
Americký krok je o to paradoxnější, že kvůli útokům na americké základny a prosincovému vpádu demonstrantů na americké velvyslanectví v Bagdádu zabily Spojené státy v irácké metropoli velitele íránských sil Kuds Kásima Sulejmáního.
USA zabily největší vojenskou chloubu Íránu Sulejmáního
Z Íránu pak zaznívaly hlasy, že by Američané měli z Iráku odejít, a Teherán vypálil rakety na dvě základny v Iráku, které využívali američtí vojáci.
Íránská odveta: Teherán vypálil rakety na americké vojáky v Iráku
Odchod od syrské hranice
Odchod z Kirkúku oslabí pozice iráckých Kurdů, ale nejvýznamnější je odchod z al-Káimu. Spojené státy už nebudou mít žádnou základnu u syrsko-irácké hranice. Al-Káim přitom byl nejen prvním městem, které v Iráku ovládl Islámský stát, ale leží také naproti Búkamalu, ten byl jedním z jeho posledních útočišť.
Oblast po porážce IS kontrolují šíitské milice ze Sil lidové mobilizace (PMF) podporované z Íránu, které přispěly k porážce bojovníků chalífátu u syrsko-irácké hranice.
Jak uvedl reportér BBC, mimo základnu, nad níž vlaje americká vlajka, jsou vidět vlajky PMF a také portréty íránského vůdce ajatolláha Chameneího.
Pokud Američané odejdou, usnadní se doprava íránské pomoci a posil syrskému vedení i libanonskému Hizballáhu, což zneklidňuje Izrael.