Článek
Armáda, kterou podle kurdského serveru Rudaw podpořily šíitské milice, zahájila útok z jižního a západního směru v noci na pondělí. Z města podle BBC uprchly tisíce civilistů. [celá zpráva]
Na dobytých místech nařídil irácký premiér Hajdar Abádí iráckým silám stáhnout kurdskou vlajku a vyvěsit tam vlajku iráckou. Irácké jednotky pak projížděly městem a odevšad stahovaly kurdské vlajky a nahrazovaly je iráckými. Jejich příchod nadšeně vítalo arabské a turkické obyvatelstvo ve městě střelbou do vzduchu.
Podle listu The New York Times vstoupila irácká vojska do města bez boje a zaujala pozice poté, co se kurdské jednotky stáhly, uvedlo irácké velení.
Operace byla podniknuta poté, co došlo k rozporům v kurdském velení, kdy opoziční Patriotická unie Kurdistánu (PUK) řekla, že její bojovníci souhlasili s tím, že otevřou cestu iráckým jednotkám. Jednotky věrné vládnoucí demokratické straně Kurdistánu tento krok odmítly a bránily se. Kurdský generální štáb v Irbílu útok na Kirkúk označil za vyhlášení války. Podle kurdské televize Rudaw šíitské milice ovládly město Tuz Churmatu, sesadily kurdského starostu a dosadily na jeho místo šíitského Araba.
Američany vedená koalice proti Islámskému státu konflikt a násilí, které jej provází, odsoudila. Zdůraznila, že v konfliktu nebude podporovat ani jednu stranu.
Kurdské milice ovládly Kirkúk a jeho okolí bohaté na ropu během vojenského tažení proti Islámskému státu. Ústřední irácká vláda vyzvala Kurdy ke stažení před třemi týdny, když kurdské vedení neustoupilo od záměru vypsat referendum o nezávislosti, které pak podpořila drtivá většina voličů.
Kirkúk sice leží mimo irácký Kurdistán, přesto podle BBC tvoří Kurdové většinu jeho obyvatelstva. Kurdské vedení proto navzdory protestům z Bagdádu nechalo v referendu volit i místní obyvatele.
Irácká vláda považuje referendum za protiústavní a od vyhlášení jeho výsledků připravila řadu odvetných kroků, mimo jiné hrozí zatčení volební komisi. [celá zpráva]
Nátlak na Kurdy vytváří také sousední Írán a Turecko, na jejichž území rovněž žije početná kurdská komunita. [celá zpráva]
Irácký Kurdistán |
---|
Jedná se o autonomní oblast na severu Iráku. Podle irácké ústavy z roku 2005 je Irák federací tvořenou Iráckým Kurdistánem a zbytkem Iráku. Oblast zahrnuje čtyři irácké provincie: Dahú, Irbíl, Halabžu a Sulajmaníju, Kurdové si však nárokují i další území. Většinu sporných oblastí obsadili kurdští pešmergové během boje proti Islámskému státu. |
Celkem požadují Kurdové území o rozloze necelých 80 tisíc km², kde žije přes pět miliónů lidí. Kurdové jsou i v Turecku, Sýrii a Íránu, všechny tyto země dávají najevo nevoli vůči kurdským snahám o samostatný stát. |