Článek
Vydání zatykače na šéfa a další členy volební komise potvrdil serveru Rudaw mluvčí bagdádského soudu. Dodal, že verdikt byl vydán poté, co si na nezákonnost referenda stěžovala žalobou bezpečnostní rada iráckého státu. Ta poukazovala na to, že plebiscit byl vyhlášen navzdory zákazu federálního soudu.
Kurdská samospráva vyhlásila referendum minulý měsíc navzdory nesouhlasu Bagdádu, USA i sousedních zemí: Turecka a Íránu. Drtivá většina Kurdů hlasovala pro samostatnost, ale ústřední vláda v Bagdádu stejně jako sousední země uvedly, že odtržení nedopustí.
Irácká vláda proto minulý týden oficiálně požádala Turecko a Írán, aby přestaly s kurdskou stranou v Iráku obchodovat, zvláště pokud jde o ropu. V úterý pak Bagdád podle arabského listu Ašark al-Avsat přijal další praktické kroky s cílem vyvinout na Kurdy větší tlak. Ministerstvo ropného průmyslu nařídilo státní ropné společnosti North Oil Company obnovu a znovuotevření ropovodů vedoucích do turecké přístavu Ceyhana přes provincii Salahuddín a Ninive, tudíž mimo Kurdistán.
Šíitští poslanci v iráckém parlamentu, kteří jsou zaměření proti Kurdům, vyzývají vládu, aby začala stíhat všechny, kdo s ropou obchodují nelegálně.
Území kontrolovaná kurdskými silami
| Irácký Kurdistán |
|---|
| Jedná se o autonomní oblast na severu Iráku. Podle irácké ústavy z roku 2005 je Irák federací tvořenou Iráckým Kurdistánem a zbytkem Iráku. Oblast zahrnuje čtyři irácké provincie: Dahú, Irbíl, Halabžu a Sulajmaníju, Kurdové si však nárokují i další území. Většinu sporných oblastí obsadili kurdští pešmergové během boje proti Islámskému státu. |
| Celkem požadují Kurdové území o rozloze necelých 80 tisíc km², kde žije přes pět miliónů lidí. Kurdové jsou i v Turecku, Sýrii a Íránu, všechny tyto země dávají najevo nevoli vůči kurdským snahám o samostatný stát. |
