Další protesty v Egyptě nepřežilo nejméně 70 lidí

V Ismailíji byli zabiti čtyři lidé při střetech mezi příznivci svrženého prezidenta Muhammada Mursího a bezpečnostními silami. V noci na pátek v provincii Mínja se Mursího přívrženci pokusili zaútočit na kasárna pořádkové policie. Ve městě Aríš na Sinajském poloostrově zapálili stoupenci Muslimského bratrstva budovu daňové správy.

Střelba, i z automatických zbraní, byla slyšet i v Káhiře u náměstí Ramsese, kolem kterého se lidé snaží utvořit živý řetěz. Tam se střetli příznivci a odpůrci svrženého islamistického prezidenta Mursího. Vzduchem létaly kameny a rakety z ohňostrojů, policie použila slzný plyn, uvedla BBC.

Právě z Ramsesova náměstí je hlášeno nejvíce obětí. Svědci, jež cituje agentura Reuters, jich prý viděli 50. Zprávy lze ale těžko nezávisle ověřit.

Účastníci protestu, které citovala stanice Al-Džazíra, například tvrdili, že na dav střílely posádky z vrtulníků, které přelétávaly demonstrantům nad hlavami.

Egyptská armáda a policie obsadily před ohlášenou demonstrací klíčová místa v Káhiře. Vojenské vozy blokují ulice, policie má rozkaz použít k obraně veřejných budov i ostrou munici.

Vojáky a obrněné vozy bylo vidět ve čtvrti Nasr, která je na severovýchodě Káhiry a která byla do středy hlavní baštou stoupenců svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Bratrstvo se dožaduje jeho návratu do funkce. Při zásahu proti jeho pravidelným protestům ve středu přišlo o život na šest stovek osob. [celá zpráva]

Bratrstvo svou akci na protest proti brutálnímu stržení táborů demonstrujících Mursího příznivců nazvalo Pátek hněvu, což bylo heslo demonstrace, která se konala 28. ledna 2011. Ta se stala bodem obratu v tehdejších protestech, kdy policie byla nucena ustoupit před tlakem demonstrantů. Protesty vedly v únoru k rezignaci bývalého prezidenta Husního Mubaraka. V pátek se má konat dvacet demonstrací.

Protidemonstraci na pátek svolala Fronta národní spásy, která je volným sdružením egyptských liberálů. Na té chtějí poukázat na teroristické plány bratrstva. Náměstí Tahrír, kde se obvykle scházejí, je však také uzavřeno.

Při potlačování pouličních protestů armádou bylo ve středu a ve čtvrtek podle upřesněných vládních údajů usmrceno 638 lidí a 4201 dalších bylo zraněno. Podle islamistů je počet obětí mnohonásobně vyšší. Muslimské bratrstvo armádu obviňuje z puče, kterým odstranila od moci demokraticky zvoleného prezidenta Mursího.

Svět sice zásah egyptské armády proti demonstrantům odsoudil, ale rozhodné kroky nepodnikl. USA stále nenazvaly vojenskou vládu, která svrhla Mursího, za pučisty, takže jí dál proudí pomoc, což kritizuje John McCain. Barack Obama jen ve čtvrtek zrušil společné vojenské cvičení a varoval: „Naše tradiční spolupráce nemůže dál pokračovat jako obvykle, když jsou v ulicích zabíjeni civilisté a jsou jim upírána jejich práva.“ Ještě dodal, že „Amerika nemůže určovat budoucnost Egypta”, čímž dal jasně najevo nechuť vměšovat se do delikátní situace.

Mursí sice byl zvolen prezidentem, ale choval se jako diktátor a pokoušel se v zemi výrazněji prosadit roli islámu, což značná část společnosti odmítala. Vzešel z Muslimského bratrstva, které zrodilo mnoho teroristických organizací a samo se podílelo i na atentátu na Mubarakova předchůdce Anvara Sadata. To vše vzbuzuje obavy Západu, který si uvědomuje posilování islámu. Na druhou stranu zásah armády byl brutální bez ohledu na to, že musela čelit bratřím, kteří se tvrdě bránili. Nečinnost vytváří dojem slabosti, jaká je vidět i u konfliktu v Sýrii.

Podle BBC je možné, že tvrdý zásah byl vzkazem egyptské armády Západu, že pokud nic neudělá, bude muset postupovat proti islamistům tvrdě sama.