Článek
Když mluvčí ministerstva zdravotnictví oznamoval nejnovější bilanci, řekl, že 202 lidí zemřelo při zásahu ve čtvrti Nasr u mešity Rábaa al-Advaníja. Tam byl větší z táborů a střety tam trvaly až do večera. Svědci informují o nálezech dalších těl. V mešitě na severu Káhiry se našlo 250 mrtvých. Na televizních záběrech bylo vidět těla naskládaná do řad.
Až postupně vychází najevo neuvěřitelná tvrdost zásahu proti demonstrantům, kteří odmítali odstavení islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Nejméně jeden člověk byl při zásahu upálen ve svém stanu. Další zabíjeli nejen ostřelovači, rozmístění na střechách okolních domů, ale také palba z automatických zbraní.
Už ve středu se uváděly neověřené zprávy, že se střílelo na novináře. I to se potvrdilo. Zemřeli dva, kameraman Sky News a reportérka dubajského Xpressu Habiba Ahmada Azízová.
Několik dalších novinářů bylo zraněno, většinou postřeleno, a tucet jich byl zatčen včetně zpravodajů Newsweeku a agentury Reuters. Jakmile uvedli, že jsou reportéři, okamžitě je zbili.
Zasahující jednotky, které hrnuly barikády a stany obrněnými buldozery a zapalovaly je, střílely i nezletilé a ženy. Jednou z obětí je i 17letá dcera prominentního muslimského vůdce z Muslimského bratrstva Muhamada Beltagyho. Další členové organizace byli zadrženi.
Junta upevňuje moc
Zásahem vyvrcholily čistky po odstavení Muhammada Mursího, kdy byli zatýkáni vůdci Muslimského bratrstva. V den zásahu bylo uvedeno do funkce 25 nových guvernérů, 19 z nich jsou generálové, 17 armádních, dva policejní. Žádný z guvernérů jmenovaných Mursím už není ve funkci. Tento krok ale masakr skryl.
I když k odstavení Mursího vedla celková nespokojenost s vládou Muslimského bratrstva, jež své islamistické ledví nijak neskrývalo, armáda nepokojů jen využila pro opětovné získání své moci, jakou měla po desetiletí. Svým postupem tak dala najevo, že se vrací doby Husního Mubaraka. Spojení s demokratickými silami, které jí dávalo vlídnější tvář zastánců všeho lidu, skončilo.
Viceprezident Muhammad Baradej, který je nositelem Nobelovy ceny za mír, odstoupil. V zemi byl vyhlášen na měsíc výjimečný stav a v Káhiře zákaz nočního vycházení, což má zabránit tomu, aby muslimští bratři nevztyčili další stanový tábor a hněv lidu se neobrátil proti armádě, která se zatím těšila oblibě, neboť Mursí se jako vůdce neosvědčil a zemi rozděloval.
Zásah ale paradoxně Muslimské bratrstvo posiluje. To má za sebou dlouhá léta neustálého pronásledování a ví, jak se mu přizpůsobit. Krev spláchla chyby, jichž se jeho vůdci dopustili. Všichni označují oběti zásahu za mučedníky. Bez ohledu na to, že muslimští bratři se mnohdy chovali při demonstracích také násilně.
OSN, evropské země i USA zásah tvrdě odsoudily. Spojené státy, které mají strach z růstu moci islamistů, však zatím nepozastavily vojenskou pomoc a stále uvádějí, že Mursí byl odstaven, ale nešlo o puč. Středeční likvidace táborů a vyhlášení výjimečného stavu jsou ale kroky, kterých se obvykle dopouštějí právě pučisté.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sešla k mimořádnému zasedání a zabývala se situací v Egyptě. "Ti, kteří mlčí tváří v tvář tomuto masakru, jsou vinni jako ti, kteří ho provedli. Rada bezpečnosti OSN musí být urychleně svolána," prohlásil Erdogan, jehož vláda udržovala dobré vztahy s Mursím.