Článek
I když případy podivných smrtí Iráčanů vyšetřovala vojenská policie a doporučila, aby někteří vojáci byli souzeni, vojenští prokurátoři to neudělali. Ministerstvo obrany a vojenská prokuratura opakovaně odmítaly tato rozhodnutí vysvětlit.
Nejvyšší soud pod tíhou důkazů v červenci uvedl: „Je tu důvodné podezření, že údajné nesprávné chování bylo systematické a nešlo jen o výstřelky jednotlivců.“ Současně soud vyjádřil pochybnosti o schopnostech Královské vojenské policie (RMP) vést nezávislé vyšetřování.
Tělo ukopaného nezkoumal ani patolog
Alarmující je především postup při vyšetřování smrti muže s údajným jménem Tanik Mahmúd, který byl zadržen na kontrolním stanovišti v Ramádí 11. dubna 2003 z důvodů, které ministerstvo obrany opakovaně odmítalo zveřejnit. Mahmúd byl naložen s dalšími zadrženými na palubu vrtulníku Chinook. Dozor nad nimi měli tři muži 2. squadrony RAF (Královských vzdušných sil). Mahmúd byl za letu ukopán. Když vrtulník přistál, byl už mrtvý. Ministerstvo obrany uvedlo, že utrpěl smrtelné zranění, které ale nebylo specifikováno. Americký lékař, který ho ohledal, uvedl, že příčina smrti je neznámá.
O dva měsíce později bylo zahájeno vyšetřování, protože se objevilo podezření, že trojice „kopala, bila a jinak napadala“ Mahmúda. Vyšetřovatelé z RAF ale čekali deset měsíců, než požádali patologa o ohledání mrtvého těla. Ten jim řekl, že už to nemá cenu, protože bude rozložené. Přitom i u rozkládajícího se těla se dá zjistit, zda nemá například přelámaná žebra.
Zastřelení i utopení
O tři týdny později byl zabit 24letý Karim Chaláf. Na kontrolním stanovišti ho zastřelili poté, co se náhle otevřely dveře jeho auta a vrazily do vojáka. Když muže střelili, vytáhli ho z vozu a bili, potvrdili svědci. Iráčan svým zraněním podlehl v nemocnici. Ministerstvo potvrdilo, že Chaláf byl zastřelen, když seděl za volantem. Královská vojenská policie doporučila stíhat vojáka, který střílel, ale vojenská prokuratura od toho odstoupila.
Měsíc po smrti Chaláfa zahynul Saíd Šabrám, který se utopil, když byl shozen s dalším mužem, Balím Akajlim, ze čtyři metry vysokého můstku do řeky Šat Al-Arab. Akajli, který čin přežil a požaduje odškodné, popsal postup vojáků.
„Voják s puškou nás tlačil na okraj můstku. Saíd a já jsme se báli a prosili ho, ať toho nechá. On nás tlačil k okraji. V jednu chvíli jsem si myslel, že je tak rozčilený, že nás zastřelí. Další vojáci se smáli. Voják s puškou nás pak srazil do vody.“ Akajliho vytáhli z vody okolo procházející lidé. Šabrámovo tělo vylovili jeho příbuzní. I když vojenská policie doporučila tři muže stíhat pro zabití, prokuratura to odmítala.
Utopil se i další Iráčan, 15letý Ahmad Džabbár Karim, který byl také shozen v Basře do kanálu. Soud čtyři vojáky obviněné z jeho zabití osvobodil. Armáda přitom řekla, že běžně provádí „vykoupání“ lidí, kteří jsou podezřelí z rabování.
V případě dalšího úmrtí teenagera Nadíma Abdulláha, který zemřel po několika úderech do hlavy, soud osvobodil sedm vojáků pro nedostatek důkazů. Chyběly důkazy, které by určily konkrétního viníka, zdůvodnil soudce s tím, že vojenská policie provedla šetření nedbale.
Zatím jediným odsouzeným je voják, který se přiznal k týrání umučeného Baháa Musího. Stráví ve vězení rok. Dalších šest jeho spolubojovníků bylo osvobozeno. Bahá Musí byl tvrdě mučen. [celá zpráva]
Královská vojenská policie odmítla doporučit stíhání
V dalších případech vojenská policie nedospěla k závěru, že by bylo kohokoli třeba stíhat. Týká se to i případu 55letého učitele Abdula Džabbára Musí Alího, který měl doma velké množství zbraní. Zadržen byl se svým synem, který vypověděl, že otec měl na hlavě stále kapuci a bili ho několik hodin, než jeho křik náhle přestal. Rodina uvedla, že na těle bylo mnoho pohmožděnin. Vojenská policie nedoporučila nikoho stíhat s tím, že rodina nedala souhlas k exhumaci.
Masové týrání
Právníci 102 Iráčanů, kteří byli zadrženi Brity, přišli s obviněními, že britští vojáci zadržené týrali. Tým advokátů, které vede birminghamský právník Phil Shiner, sestavil podrobnou zprávu o mučení. Jedenáct jich dostalo rány elektrickým proudem, 39 nutili vojáci svléknout se do naha, 52 byl odpírán spánek, osmnáct jich bylo uměle udržováno vzhůru a pouštěli jim nahlas na obrazovku porno. V 59 případech byla zadrženým nasazena kápě, ve 131 případech jim dali černé brýle, aby nic neviděli a 122 nutili mít zcela ucpané uši, aby nic neslyšeli. [celá zpráva]