Článek
„Tato operace měla napadnout snahu Číny, Tchaj-wanu a Vietnamu o omezení práva a svobody plavby,” řekl mluvčí Pentagonu.
V okolí torpédoborce se podle mluvčího neobjevilo žádné čínské vojenské plavidlo, když loď proplouvala v blízkosti jednoho ze sporných Paracelských ostrovů.
Čína si dělá nároky na většinu Jihočínského moře, kde místy soupeří s podobnými nároky Vietnamu, Malajsie, Bruneje, Filipín a Tchaj-wanu.
USA: Klíčové trasy vedou mezinárodními vodami
Spojené státy trvají na tom, že klíčové námořní trasy - každým rokem tam lodě přepraví zboží za více než pět biliónů dolarů (asi 125 biliónů korun) - vedou mezinárodními vodami. Spojené státy proto posilují v regionu svou vojenskou přítomnost, což ale Peking sleduje se zjevnou nevolí a opakovaně rozhořčeně reaguje, připomíná agentura Reuters.
Obdobnou plavbu v blízkosti Spratleyho ostrovů, které leží jižněji od Paracelských ostrovů, loni v říjnu podnikl americký raketový torpédoborec Lassen. Peking tehdy kritizoval Washington za to, že údajně ohrozil suverenitu a bezpečnostní zájmy Číny.
V prosinci pak Čína kritizovala přelet amerického bombardéru B-52 nad umělým ostrovem, který Čína vytvořila ve sporné oblasti Jihočínského moře. [celá zpráva]
Sobotní operace následovala po výzvě z Kongresu vládě prezidenta Baracka Obamy, aby byly vyslány další hlídky střežící svobodu mořeplavby po říjnové plavbě torpédoborce Lassen. Přestávka by podle branného výboru Senátu Číně umožnila pokračovat v upevňování svých územních nároků v oblasti.
Torpédoborce Curtis Wilbur a Lassen, pojmenované po někdejším ministru námořnictva, respektive veliteli záchranného vrtulníku z vietnamské války, jsou čtvrtou a 32. jednotkou třídy Arleigh Burke. Jsou vyzbrojeny mimo jiné střelami s plochou dráhou letu Tomahawk.