Článek
Prvním důkazem je, že těla z letu 447 jsou rozeseta ve vzdálenosti mnohdy až 50 mil od sebe, jak uvedlo brazilské letectvo.
Druhým důkazem pro toto tvrzení je, že opětovná analýza automatického vysílání airbusu ukazuje, že mnohým částem letounu selhal systém již před tím, než se zřítil do oceánu. Podle techniků airbusu nejdříve selhalo zařízení měřící rychlost. [celá zpráva]
Francouzská jaderná ponorka Emeraude hledá v Atlantiku černé skříňky zříceného airbusu.
Tři rychlostní senzory letadla nebo Pitotova trubice, což je zařízení k měření rychlosti proudění, zřejmě selhaly po čtyřech hodinách letu z Ria de Janeira do Paříže.
V prvních dnech po tragédii se uvádělo, že do letadla zřejmě udeřil blesk nebo se stala jiná neočekávaná událost, jelikož podle původních verzí se letadlo rozlomilo v několika sekundách a okamžitě spadlo do moře. Důkazem pro to byla skutečnost, že nevydalo žádné varovné signály, jen několik rychlých hlášení o chybách.
Podezření na dva pasažéry, o kterých se spekulovalo, že by mohli mít spojení s terorismem, bylo ve středu večer coby příčina pádu vyloučeno. [celá zpráva]
Tito dva pasažéři měli pouze stejné jméno jako známí islamističtí radikálové. Přestože jejich těla stále nebyla nalezena, francouzské ministerstvo vnitra potvrdilo, že vyšetřování je očistilo.
Prohlášení vyšlo v době, když snaha o nalezení černé skříňky letadla byla rozšířena použitím francouzské jaderné ponorky Emeraude.
Ponorka prohledá 13 čtverečních mil za den s užitím sonaru, kterým se pokusí zachytit signál vydávaný černými skříňkami, dokud nezačne slábnout, což se stane asi za tři týdny od doby havárie, což je za 10 dní.
Podle brazilských záchranářů se plocha pro hledání těl a trosek nyní rozšířila až k senegalským vodám.