Článek
Semena bavlníku na Měsíc dopravila čínská sonda Čchang-e 4, která jako první stroj v historii na odvrácené straně souputníka Země v lednu přistála. [celá zpráva]
Vyrašení prvního zeleného lístku na palubě sondy, jež nyní parkuje na Měsíci, oznámili Číňané v úterý. [celá zpráva]
To, co vidíme na úvodním videu, však již skutečností není, lístek uvadl.
Prý to očekávali
Semena jsou zapečetěna v 17,3 centimetru vysoké a 2,6 kilogramu vážící nádobě, která obsahuje hlínu, vzduch, vodu na zalévání, živiny, dvě malé kamery a přístroj pro kontrolu teploty. Nádoba je opatřena i trubičkou, kterou do ní může vnikat sluneční světlo potřebné k fotosyntéze.
Krátký život rostlinky ukončil příchod měsíční noci. Ta je velmi dlouhá, trvá zhruba 14 pozemských dní. Teplota během ní navíc může klesat až na minus 170 stupňů Celsia, zatímco za dlouhého měsíčního dne, který trvá zhruba 14 pozemských dní, stoupá teplota měsíčního povrchu postupně až na 130 stupňů Celsia.
Vedoucí biologického experimentu Sie Keng-sin z univerzity v čínském Čchung-čchingu prohlásil, že osud rostliny vědci předpokládali. „Život v nádobě nemohl překonat měsíční noc,” řekl.
Vedoucí pokusu: Octomilky jsou příliš líné
Číňané na Měsíc v sondě Čchang-e 4 vyslali kromě semen bavlníku také semena řepky, brambor a plevelné rostliny zvané huseníček rolní, vajíčka octomilek a kvasnice. Cílem pokusu bylo zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace.
„Doposud jsme s tím zkušenost neměli. A nedokázali jsme na Zemi simulovat měsíční prostředí s nízkou gravitací a kosmickým zářením,” vysvětlil Sie.
BEZ KOMENTÁŘE: Nefritový králík 2 poslal z odvrácené strany Měsíce panoramatický snímekVideo: Reuters
V ideálním případě měl v plechovce vzniknout miniaturní ekosystém, v němž by rostliny produkovaly kyslík a udržovaly tak při životě octomilky. Kvasnicemi se měly octomilky živit. Žádná další rostlina kromě bavlníku v nádobě nevyklíčila, uvedl ve čtvrtek britský deník The Guardian, byť hongkongská tiskovina South China Morning Post tvrdila, že roste už i řepka a brambory.
Ohledně případného vylíhnutí octomilek neposkytla Čínská národní vesmírná agentura informace. „Octomilky jsou poměrně líní živočichové. Nemusely se vylíhnout,” poznamenal vedoucí experimentu. Pokud se tak nestalo, pravděpodobně svou příležitost definitivně propásly.
Rostliny se mimochodem už dříve pěstovaly na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), toto každopádně bylo poprvé, co něco vyklíčilo ze semínka na Měsíci.
Schopnost pěstovat rostliny v kosmu je považována za klíčovou pro dlouhodobé mise a pro budování lidských základen ve vesmíru – na Měsíci i jinde ve sluneční soustavě, kupříkladu na Marsu.
