Článek
Sonda Čchang-e 4 a její robotické vozítko Nefritový králík 2 (Yutu 2) se před několika dny oficiálně staly průzkumníky měsíčního Von Kármánova kráteru v takzvané Aitkenově pánvi, kde se v následujících týdnech a měsících očekává množství vědeckých experimentů.
Nyní se zde operuje s malým užitkovým nákladem, který na palubu sondy poslali odborníci z univerzity v Čchung-čchingu na jihozápadě Číny. Jde o několik organismů. Je zde půda obsahující semena bavlníku, řepky, brambor a plevelné rostliny huseníčku a součástí biologického experimentu jsou též vajíčka octomilek a kvasnice.
Je to poprvé, co lidé provedli experimenty s biologickým růstem na měsíčním povrchu.
Při pokusech se má zjistit, zda lze pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. Semena zůstávají na palubě sondy zapečetěna v 17,3 cm vysoké a 2,6 kg vážící nádobě, která kromě hlíny obsahuje i vzduch, vodu na zalévání, živiny, dvě malé kamery a přístroj pro kontrolu teploty. Nádoba má i trubičku, kterou do ní může vnikat světlo potřebné k fotosyntéze.
„Je to poprvé, co lidé provedli experimenty s biologickým růstem na měsíčním povrchu,“ uvedl podle britského listu The Guardian Sie Keng-sin, vedoucí tohoto experimentu v rámci mise Čchang-e 4.
Od miniekosystému až po lidskou základnu?
Nejnovější snímky potvrzují, že výhonky bavlníku rostou dobře. Jedná se o první zachycení rostlin poté, co prošly složitými podmínkami, jako je vystavení nízké gravitaci, silnému záření či vysoké teplotě.
Sie podle agentury Reuters poznamenal, že experiment by měl vytvořit základnu pro další krok - stavbu lunárního zázemí pro život.
Na aktuálním videu je zatím vidět jen bavlník. Reuters s odkazem na informace od čínské univerzity uvedla, že jiná z ostatních rostlin zatím nezareagovala, podle hongkongského listu South China Morning Post prý ovšem vyklíčila už i řepka a brambory.
Jestli a jak budou pokračovat další růstové cykly, budeme prý možné lépe vyhodnotit do dvou týdnů. V případě, že se bude rostlinám dařit, měl by v „plechovce“ vzniknout miniaturní ekosystém, v němž budou rostliny produkovat kyslík a potravu a udržovat tak při životě octomilky. Kvasnice by měly pomáhat při rozkladu výkalů octomilek a mrtvých rostlin.
Rostliny se už dříve pěstovaly na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), toto je poprvé, co něco vyklíčilo ze semínka na Měsíci.
Schopnost pěstovat rostliny v kosmu je považována za klíčovou pro dlouhodobé mise a pro budování lidských základen ve vesmíru - na Měsíci i jinde ve sluneční soustavě, kupříkladu na Marsu.
Sklizeň úrody ve vesmíru, v ideálním případě s využitím lokálně získané vody, by znamenala, že astronauti by mohli přežít daleko déle, aniž by se museli brzy vracet na Zemi či dostávat pravidelné dodávky potravin.
„Samotná bavlna by se mohla v budoucnu využívat k výrobě oblečení, brambory by byly zdrojem potravy pro astronauty a řepka by se využila k produkci oleje,“ uvedl na závěr Sie k výběru rostlin.
Čínská národní vesmírná agentura v pondělí oznámila, že chystá další čtyři lunární mise. Ještě do konce letošního roku by měla odstartovat sonda Čchang-e 5, tentokrát na přivrácenou stranu Měsíce, odkud by měla poprvé od 70. let minulého století přinést na domovskou planetu vzorky měsíčních hornin. [celá zpráva]
