Článek
Ve virtuální třídě si uživatel nasadí 3D brýle, do rukou uchopí speciální ovladače a ocitne se ve virtuálním modelu třídy ZŠ, kde v lavicích sedí několik žáků. K nim učitel mluví a žáci na něj reagují – hlásí se a povídají si mezi sebou. Ve třídě je také virtuální tabule, na kterou může uživatel psát poznámky, a mapa světa.
Takto vypadá současná první verze, která se na Fakultě pedagogické ZČU využívá během výuky didaktiky u budoucích učitelů zeměpisu.
Pilotní studie se účastní deset studentů 1. ročníku učitelství geografie. Jejich úkolem je ve virtuální třídě prezentovat krátký výklad zaměřený na vybrané kritické místo učební látky.
Ve virtuální třídě potřebuje student 3D brýle a speciální ovladače.
Spolužáci výklad poslouchají, na projekčním plátně vidí toho, kdo právě ve virtuální třídě vyučuje, stejně tak obraz, který vidí v 3D brýlích.
Inspirace projektem virtuální hospody
„Pilotní studie se realizuje ve třech navazujících stupních. Nejprve si studenti zkouší práci ve virtuální třídě – představí se a přiblíží téma. Ve druhém stupni prezentují předem připravené téma, přičemž získávají zpětnou vazbu od didaktika i od ostatních studentů. V posledním vyučují znovu stejné téma a snaží se svůj výkon zlepšit,“ popsala výuku ve virtuální třídě didaktička Lucie Rohlíková, která ji vymyslela.
Napadlo ji to při prezentování jiného projektu jménem virtuální hospoda, kde virtuální prostředí slouží jako podpůrná léčba u lidí, kteří se v rámci léčby závislosti na alkoholu připravují na přechod z léčebny do běžného života.
Aktuální třída, na které se podílí několik vědců i studentů, je aplikace založená na zkušenostech z daného projektu.
Za projekčním plátnem je student s 3D brýlemi, v druhé části třídy sledují jeho výkon spolužáci a vyučující.
„Nemá to ambici nahrazovat praxe studentů ve školách, ale studenty na praxe připravit a jejich zkušenosti s reálnou výukou následně rozšiřovat,“ připomněl vedoucí oddělení geověd Pavel Mentlík.
Přínos i pro ty, kterým virtualita nedělá dobře
„Z prozatímních výsledků je zřejmé, že prezentace jednotlivých studentů ve virtuální třídě je vhodným způsobem, jak lze ve výuce didaktiky otevírat oborová i didaktická témata,“ uvedl doktorand Tomáš Průcha, autor uživatelského rozhraní třídy.
Simulátor pedagogické práce se může podle něj úspěšně využívat jako jedna z doplňkových možností pedagogického tréninku ve spojení s vlastními učitelskými praxemi ve školách.
Výkon studenta je možné okamžitě analyzovat.
„I když menší část studentů při práci ve virtuální třídě trpí příznaky nemoci z virtuální reality, tzv. cybersickness, a nemůže se naplno soustředit, je i pro ně výuka ve virtuální třídě přínosem. Mohou se díky ní účastnit hodin didaktiky v roli reflektujícího hodnotitele a kolegy,“ dodal Petr Hořejší ze strojní fakulty, expert na virtuální realitu.
V budoucnu se plánuje aplikaci rozšířit a přizpůsobit ji pro další obory.
Může se vám hodit na Seznamu:
