Učí učitele, ale berou méně než oni

Vysokoškolští učitelé tak mohou být v pokušení dát vale univerzitě a jít učit třeba na gymnázium. Navíc je čím dál těžší získat pro akademickou dráhu i talentovaného studenta.

Výmluvné jsou údaje z poslední doby: v uplynulém roce se na základních a středních školách zvedly platy učitelů včetně vedoucích pracovníků v průměru o 3457 korun na průměrných 35 089 korun. A v příštím roce by se mohly opět zvyšovat až o 15 procent.

Průměrné platy na pedagogických fakultách se na každé vysoké škole výrazně liší, a to v krajních případech i o dvacet tisíc. Ale právě na Karlově univerzitě, která za poslední tři roky vypustila do světa na tři tisíce absolventů, činil v roce 2017 průměrný plat 37 528 korun.

V porovnání s ostatními pedagogickými fakultami jsou zde platy pod průměrem, ale rozdíly mezi platy na jednotlivých pracovištích jsou obrovské. Například na ostravské fakultě průměrné mzdy činily 51 246 hrubého měsíčně, na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni to bylo naopak jen 28 988 korun.

„Mnohem větší problém než odchody pracovníků z finančních důvodů je, že velká část úspěšných studentů ani neuvažuje o doktorském studiu nebo o další akademické dráze po zakončení doktorského studia,“ popsal Právu Antonín Jančařík, předseda akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK).

„Kromě finančních důvodů je to i proto, že v průběhu studia vidí, že práce na fakultě je velmi náročná, a to jak časově, tak psychicky. Svou roli hraje i to, že rozpočet fakulty a jednotlivých kateder mnohdy neumožňuje i třeba velmi kvalitním a potenciálním doktorandům nabídnout více než částečný úvazek, který neposkytuje perspektivu a finanční zajištění,“ vysvětlil.

Vysoké školy se těší vysoké autonomii a systém rozdělování peněz jednotlivým fakultám se značně liší. Stát sice má mechanismy, jak na rozdělování peněz dohlédnout, ale jen omezené.

Pedagogické fakulty jsou obecně za popelky. Výsledky jejich výzkumu mají malou šanci uchytit se v mezinárodně uznávaných časopisech, protože studie českého prostředí nejsou na celosvětové úrovni až tak zajímavé.

Naproti tomu technické obory, které mohou přicházet s patenty, jsou ekonomicky významnější a rozpočty škol to zohledňují. Pedagogické fakulty to mají také těžší se studenty, protože významná část tam ani nejde s přesvědčením, že by se učitelství někdy věnovala. Studenti fakultu opouštějí i v průběhu studia, což se také odráží na rozpočtech.

Jančařík zdůraznil, že pro rozvoj pedagogických fakult jsou klíčoví mladší kolegové. „Ale když u nás jdete na doktorské studium a čtyři roky studujete, tak máte stipendium ve výši 11 tisíc čistého,“ řekl Jančařík. Takový příjem je srovnatelný leda s platem asistenta pedagoga na ZŠ.

Podle Jančaříka se doktorské studium dá jen těžko skloubit s výukou, a pokud někdo učí, tak jen třeba na pětinu úvazku. A celý úvazek pro doktoranda činil ještě před časem něco málo přes 22 100 korun. Po dosažení titulu Ph.D. si už mohl na plný úvazek nárokovat 22 500 korun a k tomu osobní ohodnocení dva tisíce.

Ministerstvo školství už delší dobu usiluje o podporu kantorů budoucích učitelů a v rámci vyjednávání o zvyšování rozpočtů univerzit vyžaduje, aby část prostředků byla určena pedagogickým fakultám.

Od letoška se na PedF UK základní výměr zvýšil o dva tisíce korun. Kromě toho už třetím rokem ministerstvo podporuje speciální fond, z něhož čerpají zejména mladší akademici. Díky tomu se zvýšila průměrná mzda doktorandů na 30 415 a držitelů Ph.D. na 32 109 korun.

Ne každý však má podle Jančaříka šanci zapojit se do projektů, dosáhnout na plný úvazek, a tak si přivydělávají jinde. Na PedF UK podle připravované výroční zprávy za uplynulý rok pracovali podle přepočtených úvazků 102 odborní asistenti, 29 asistentů, 48 docentů a 21 profesorů.