Článek
Kvůli chybám v letošních přijímacích i maturitních testech Plaga na jaře odvolal z funkce ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiřího Zíku, kterého nahradila Michaela Kleňhová.
Už tehdy ministr uvedl, že by byl pro omezení státních maturit jen na didaktické testy. V současnosti se píšou také slohy a dělají se ústní zkoušky. Na podzim šéf MŠMT zahájil o možných změnách debatu s odbornou veřejností. Návrh by chtěl mít hotov v dubnu.
Více času na maturitní test
Od září platí některé úpravy v organizaci státních maturitních zkoušek. Zvýšil se například počet odborníků, kteří posuzují vhodnost a správnost testů.
V říjnu se přidala takzvaná technická novela maturit, která od jara mimo jiné o 10 minut prodlouží čas pro psaní didaktického testu z češtiny a stanoví nová pravidla zkoušek pro handicapované maturanty.
Z vyhlášky o inkluzi by mělo zmizet např. přednostní vzdělávání dětí s handicapem v běžných školách. Asociace speciálních pedagogů považuje změny za prospěšné.
Mateřské školy musejí od letošního září garantovat místo všem dětem starším tří let, které bydlí v jejich spádové oblasti. Tato povinnost vyplývá z normy, kterou prosadila bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Plaga naopak podpořil zrušení povinnosti školek přijímat od roku 2020 i dvouleté děti.
Odborníci bez pedagogického vzdělání?
Ministerstvo připravilo také změny v zákoně o pedagogických pracovnících, podle nichž by na práci začínajících učitelů měl dohlížet zkušenější kolega. Do některých oblastí školství by se pak mohli snadněji zapojit odborníci z praxe, kteří nemají pedagogickou kvalifikaci.
Návrh prošel připomínkovým řízením, ale Plaga s ním není zcela spokojen. Zatím se proto dopracovává.
Inkluze jako věčné téma
Protichůdné reakce vyvolal návrh novely vyhlášky o společném vzdělávání dětí ve školách (inkluze), která by mohla platit od 1. března. Podle řady neziskových organizací i některých resortů jsou změny v rozporu s mezinárodními závazky Česka. Ministerstva zahraničí a spravedlnosti nepovažují za zcela vhodné například omezení počtu asistentů pedagoga ve třídách. [celá zpráva]
Z vyhlášky by měla zmizet i douška o přednostním vzdělávání dětí s handicapem v běžných školách, která je podle MŠMT obsažena již ve školském zákoně. Předložená úprava by navíc podle resortu spravedlnosti prý umožnila, aby se ve školách pro lehce mentálně postižené vzdělávaly i děti bez tohoto handicapu.
Podle otevřeného dopisu, podepsaného zástupci mnoha lidskoprávních či vzdělávacích společností, je problematické zejména opětovné odstranění možnosti vzdělávat žáky s postižením jen ve školách, které jsou specificky zřízeny jako specializované na podporu žáků s určitým druhem postižení.
„Řešením nedostupnosti kvalitní a na potřeby orientované výuky pro žáky s postižením je implementace inkluzivního vzdělávání a zajištění podpory v běžných místních ZŠ, nikoli rozšiřování možnosti umístění žáků do speciálních škol. Každý žák s postižením má své vysoce individuální vzdělávací potřeby. Nejen, že se liší u každého žáka v rámci téhož typu postižení, ale jsou zcela nesouměřitelné s žáky s odlišným druhem postižení,” stojí v textu.
Asociace speciálních pedagogů naopak považuje výše popsané změny za prospěšné.
Pomalejší růst platů
Platy učitelů se letos nezvýšily navzdory tomu, že Sněmovna loni v prosinci doporučila vládě zajistit jejich růst od září. Průměrný plat pedagoga na druhém stupni základní školy činil v první polovině letošního roku dle ministerstva práce a sociálních věcí 34 437 korun. S navýšením se počítá od ledna.
Tarify se mají zvednout učitelům o deset procent a nepedagogům ve školství o šest procent. Na odměny a příplatky půjde u učitelů pět procent navíc a u nepedagogů čtyři procenta.
K posílení pozice a odbornosti ředitelů by měla přispět předložená novela vyhlášky o konkurzech na ředitele, podle níž by mimo jiné měl být výběr ředitele v konkurzu pro zřizovatele závazný, ne doporučující jako dosud. Zástupci měst a obcí, které jsou nejčastěji zřizovateli škol, se k těmto změnám staví odmítavě. [celá zpráva]
Zatím není jasné, odkdy by vyhláška mohla platit.
Rozdílné názory na přijímačky a obědy
Ministerstvo letos vypracovalo také řadu prováděcích vyhlášek k reformě financování regionálních škol, kterou ale zákonodárci se souhlasem Plagy odložili o rok, tedy na leden 2020.
Co se týká posledních zvažovaných změn, Asociace krajů ČR začala na podzim prosazovat zavedení takzvaného cut-off score, tedy minimální hranice bodů k přijetí ke studiu. Plaga je proti. [celá zpráva]
Sociální demokraté pak navrhli zavedení školních obědů zdarma, které chce prosadit i premiér Andrej Babiš (ANO). Ani s tím však ministr školství nesouhlasí. [celá zpráva]
