MŠMT chystá změny u konkurzů na ředitele škol. Zřizovatelé nesouhlasí

„V souvislosti s diskuzí ve školském výboru připravuje ministerstvo školství návrh změn pravidel konkurzů na ředitele škol. Ministerstvo přitom chce posílit odborná hlediska při výběru ředitele, kterého vnímá jako vedoucího pedagogického pracovníka,“ uvedlo tiskové oddělení úřadu s tím, že další informace bude možné upřesnit po schválení finální verze návrhu.

V Česku je nyní o místa ředitelů škol malý zájem. Do poloviny výběrových řízení na pozice ředitelů se v uplynulých měsících přihlásil nejvýš jeden zájemce. Z nedávno zveřejněné zprávy České školní inspekce (ČŠI) vyplývá, že se tak řediteli někdy stávají i nevhodní uchazeči.

Vhodný kandidát vzešel podle ČŠI od března do července z přibližně 95 procent konkurzů. Doporučení komise respektoval zřizovatel v 94 procentech případů. Ve třech procentech podle inspekce jmenoval zřizovatel školy vhodného zájemce, který ale v hlasování komise neskončil jako první. Ve zbylých případech nebyl ředitelem školy jmenován ani jeden z uchazečů.

Sněmovní školský výbor v září přijal usnesení s výzvou pro ministerstvo, aby se situací zabývalo - právě proto, že se údajně někdy vybere nevhodný kandidát. Ministr školství Robert Plaga (ANO) již tehdy reagoval, že by se mělo posílit postavení ředitele mezi učiteli.

Podle předsedy výboru Václava Klause ml. (ODS) a poslankyně Věry Procházkové (ANO) je třeba řešit také to, že výsledek konkurzu není pro zřizovatele závazný. Myslí si, že zřizovatel by se měl vždy řídit rozhodnutím výběrové komise. To samé v červenci prohlásil i školský ombudsman Ladislav Hrzal. [celá zpráva]

„Ředitelé si stěžovali zejména na plošné vyhlašování konkurzů, nesouhlasili dále s tím, že konkurz má pro zřizovatele pouze doporučující charakter. Navíc se výherce konkurzu, pokud není vybrán, nemá možnost proti rozhodnutí ani odvolat,“ podotkl Hrzal.

Stížnosti na výběr ředitelů dle něj poukazují na to, že ne vždy jsou pro výběr určující pedagogické a manažerské znalosti a schopnosti uchazečů.

S tím nesouhlasí Svaz měst a obcí. Záměr směřující k tomu, aby pořadí uchazečů v konkurzu bylo pro zřizovatele školy závazné, považuje za nepřijatelný zásah do pravomocí samosprávy. „Zřizovatelé by měli mít i pravomoc si ředitele školy vybrat,“ míní předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl.

Možné umenšení pravomoci zřizovatelů se nezamlouvá ani vedení obcí Psáry a Dolní Jirčany. V drtivé většině případů se podle místostarostky Martiny Běťákové (STAN), členky tamní školské komise, ředitelem už nyní stává onen první v pořadí, ale jde prý o princip, jelikož základní porozumění mezi zřizovatelem a ředitelem je nutnou podmínkou pro dobré fungování a rozvoj školy.

Navíc v případě problémů není příliš možností ředitele odvolat, vyjma opravdu závažného a prokázaného porušení zákona.

„My jako zřizovatel školu pochopitelně zřizujeme – a máme za ni tudíž odpovědnost. Proto bychom měli mít právo mít větší vliv na to, kdo bude její ředitel,“ zdůraznil pro Novinky starosta Psár Milan Vácha (STAN).

Mezi březnem a červencem se letos uskutečnilo 1465 konkurzů, jejich počet meziročně vzrostl na trojnásobek. Důvodem je hlavně to, že velkému množství ředitelů letos končí funkční období, které novela zákona z roku 2011 stanovila na šest let.

Loni bylo v ČR celkem 9760 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, jejichž zřizovatelem byla obec či kraj.