Článek
Dřívější pátrání v centru Mléčné dráhy, kde se nachází z našeho pohledu nejbližší takzvaná supermasivní černá díra ve vesmíru, našly jen málo důkazů o existenci minimálně stovek menších.
V centru Galaxie jsou ideální podmínky pro vznik masivních hvězd. Hvězdy žijí, následně umírají – až se z nich nakonec mohou stát černé díry.
Astrofyzik Hailey však se svými kolegy využil archívní údaje z rentgenového teleskopu Chandra od amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), aby dospěl k závěrům novým.
Za vše může ta nejmohutnější
Nyní mohou odborníci z USA ohlásit objev desítek neaktivních binárních systémů v nitru Galaxie, ve kterých hvězda obíhá kolem svého neviditelného společníka – černé díry. Binární systém znamená v astronomii systém dvou objektů, které se navzájem přitahují gravitační silou a obíhají okolo společného těžiště.
Právě největší černá díra uprostřed Mléčné dráhy, známá jako Sagittarius A* (Sgr A*), je obklopena množstvím plynů a prachu, což poskytuje ideální podmínky pro vznik masivních hvězd. Tyto hvězdy žijí, následně umírají – až se z nich nakonec mohou stát černé díry.
Kromě toho se předpokládá, že černé díry pod vlivem Sgr A*, která je spojena s jádrem Galaxie a jejíž hmotnost odpovídá téměř čtyřem miliónům Sluncí, ztrácejí svou energii, a to navíc způsobuje, že jsou vytaženy do okolí, kde jsou silou té největší drženy doslova v zajetí.
Černou díru „oživí“ jen hvězda
Jak již bylo řečeno, některé černé díry a hvězdy tvoří binární systémy. Předchozí pokusy o odhalení této populace černých děr hledaly jasné rentgenové záblesky, které občas dané systémy vysílají.
„Galaktické centrum je ale tak daleko od Země, že tyto výbuchy, byť silné a jasné, lze pozorovat jen jednou za sto až tisíc let,“ uvedl Hailey podle serveru britské zpravodajské stanice BBC.
Místo toho začal astrofyzik hledat slabší, ale stálejší rentgenové záření, když jsou binární soubory v neaktivním stavu.
„Izolované černé díry jsou zkrátka jen černé, nic nedělají. Ale když se spojí s malou a nepříliš aktivní hvězdou, toto spojení vyzařuje záblesky rentgenových paprsků, které jsou slabší, ale konzistentní a detekovatelné,“ vysvětlil.
Až 10 tisíc černých děr
Vědecký tým nakonec ze svých výsledků vyvodil odhad, že ve středu Mléčné dráhy může existovat 300 až 500 binárních systémů o nízké hustotě – a dokonce zhruba 10 tisíc samostatných menších černých děr obklopujících Sgr A*. (Podle kvalifikovaných odhadů odborníků z americké Kalifornské univerzity v Irvine se v úplně celé Mléčné dráze vyskytuje černých děr asi 100 miliónů – pozn. red.)
Profesor Hailey z Kolumbijské univerzity dále konstatoval, že zjištění potvrzuje dřívější teorii. „A významně posune výzkum gravitačních vln, protože znalost počtu černých děr ve středu typické galaxie může pomoci lépe předpovídat, kolik událostí gravitačních vln s tím může být spjatých,“ dodal.
Existenci gravitačních vln již před stoletím v rámci obecné teorie relativity předpověděl Albert Einstein. Jeden způsob, jak vlny vznikají, je kolize jednotlivých černých děr. Vědcům se vlnění poprvé podařilo zachytit – a tedy potvrdit – roku 2015, úspěch se pomocí zařízení LIGO (Laserový interferometr gravitačních vln) povedlo zopakovat i o rok později. Nešlo tedy o náhodu. [celá zpráva]
Za připomenutí ještě stojí nedávný objev vědců z Japonska. Naznačuje uprostřed Mléčné dráhy na přítomnost další velké černé díry. Šlo by o druhou největší v Galaxii, největší je právě Sagittarius. Odborníci se dle agentury Reuters domnívají, že tato „nová“ údajná černá díra vznikla z jádra trpasličí galaxie, kterou ta naše dříve „pozřela“. [celá zpráva]
Vědci dlouhodobě věří, že obří černé díry rostou částečně ze spojování malých. Sgr A* tak pravděpodobně v budoucnu nový japonský objev pohltí, čímž opět naroste.