Článek
Gravitace neboli přitažlivost se šíří ve vlnách jako například světlo. Místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Gravitační vlny jsou výsledkem obřích kolizí ve vzdáleném vesmíru. Zářijový úspěch vyvolal pochyby skeptiků, zda nejde jen o náhodnou epizodu. Nyní je podle vědců zřejmé, že může jít o pravidelně se opakující jev.
Srážka černých děr
Druhé zachycené gravitační chvění je podle astrofyzika Szabolcse Marka důsledkem kosmické srážky dvou černých děr, objektů s mimořádně velkou hustotou, která se odehrála ve vzdálenosti 1,4 miliardy světelných let od Země. Černé díry, které se srazily, byly osmkrát respektive čtrnáctkrát větší než Slunce.
K zachycení gravitačních vln došlo v obou případech s využitím obřích laserových detektorů umístěných v amerických státech Louisiana a Washington. Detektory, označované zkratkou LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), fungovaly synchronizovaně a dokázaly zaznamenat mimořádně slabé vibrace vycházející z gravitačních vln.
