Článek
Zájem zaměstnavatelů o studenty nepramení jen z přesycenosti pracovního trhu a nouze o kvalitní uchazeče. Novinkám to potvrdil i Juraj Matula, spolumajitel architektonické kanceláře Znamení čtyř.
„Pro nás jsou studenti nejvýznamnějším zdrojem nových zaměstnanců. Během studia se totiž teprve formuje jejich profesní pohled na architekturu a během stáže jim máme šanci prezentovat naše vize. Když se pak v zásadních věcech potkáme, stávají se plnohodnotnou součástí týmu,“ vysvětlil.
Stáž na léto i celý rok
Studentské stáže mají nejrůznější formu. Mohou být krátkodobé, většinou po dobu letních prázdnin, nebo i dlouhodobé – trvající jeden až jeden a půl roku. Mívají podobu dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Některé společnosti preferují individuální domluvu s konkrétním studentem.
Pro studenty je důležité, když si zkusí odpovědnost za svěřené úkoly, samostatnou práci.
„Náš program umožňuje studentům nastoupit na kterékoli z našich oddělení, délka a intenzita stáže je vždy na domluvě nováčků a jejich nadřízených. Nejčastější praxí je 20 hodin týdně,“ popsal princip stáží v poradenské společnosti KPMG Tomáš Probst.
Jako plnohodnotný zaměstnanec
Zaměstnavatelé v současnosti vnímají stážisty jako plnohodnotné zaměstnance. Dříve běžná praxe, kdy studenti získávali praktické zkušenosti bez nároku na honorář, je na ústupu. Tedy už žádná levná pracovní síla.
„Pokud jsou stážisté šikovní a motivovaní zůstat, snažíme se jim nabídnout úvazek. V průběhu pěti let, po které stáže nabízíme, u nás našel trvalé uplatnění zhruba každý třetí,“ zmínila ředitelka společnosti Skanska Property Alexandra Tomášková.
Kamila Bosáková, která má na starost stážisty v mezinárodní společnosti Jan Becher Pernod Ricard, tvrdí, že se vyplatí do studentů investovat dostatek času i financí a dát jim důvěru při práci na samostatných projektech.
„Pro studenty je důležité, když si zkusí odpovědnost za svěřené úkoly, samostatnou práci. Když jim nikdo nestojí za zády a nevodí je za ruku a nepochybně také fakt, že vidí konkrétní výsledky své práce,“ poznamenala.
Firmy hledají ve školách i na internetu
O nabídkách stáží se zájemci mohou dozvědět prostřednictvím kariérních portálů, na pracovních veletrzích, internetových stránkách vybraného zaměstnavatele i díky sociálním sítím.
Některé firmy spolupracují přímo se školami a potencionální šikovné nováčky tak vybírají přímo „u zdroje“.
Jelikož transformace průmyslu a školství přetrhala přirozené vazby mezi technickými školami a praxí ve firemním prostředí, inicioval Svaz průmyslu projekt duálního školství.
„Začínáme u našich zaměstnanců, kteří se na intranetu nebo na jiném interním kanále mohou dozvědět, jaké stážisty zrovna hledáme, a mohou pak doporučit známé či někoho z rodiny. Využíváme i všechny klasické metody, jako je inzerce na webu, na sociálních sítích, tištěná inzerce nebo zveřejňování přímo na vybraných fakultách vysokých škol,“ dodala Veronika Muroňová, personální ředitelka ocelářské společnosti ArcelorMittal Ostrava.
ArcelorMittal Ostrava
Uchazeče o stáž většinou čeká standardní výběrové řízení, mají tím pádem možnost zkusit si celý proces přijímacího pohovoru. Navíc se každá zkušenost do budoucna počítá, pro nastartování kariéry čerstvého absolventa je stáž v životopise téměř nezbytná. Ukazuje na skutečný zájem o obor a takzvaný proaktivní přístup, který většina zaměstnavatelů vyžaduje.
| Zkušenosti ze stáže |
|---|
| Tomáš Novák, Jan Becher Pernod Ricard |
| „Trainee program (tj. stáž) mi přinesl zkušenost s tím, že mohu mít vlastní zodpovědnost za samostatné, svěřené projekty a také uspokojení z toho, že mohu vidět konkrétní výsledky své práce.“ |
| Alžběta Rybáková, Skanska Property |
| „Minulé léto jsem se zúčastnila letního programu pro stážisty na pozici finanční asistentky. Tato stáž mi pomohla rozvíjet znalosti jak v mém oboru, ve financích, tak v oboru do té doby pro mě neznámém: komerční výstavby. Součástí stáže bylo dvoudenní setkání účastníků programu v Bukurešti, kde probíhaly různé workshopy. Znalosti a zkušenosti nabyté při nich, týkající se např. komunikačních dovedností či pracovní typologie osobnosti, jsou cenné pro osobní i profesní život. Poznatky získané během loňské stáže mi usnadnily další práci pro společnost Skanska, kde zastávám pozici Junior Controllera.“ |
| Marek Mattivi, KPMG |
| „Byl jsem překvapený, že profesní rozdíl mezi stážistou a HPP zkrátka není. Všichni začínají stejným úvodním školením, které trvá pět týdnů. Ano, stážista nedělá zkoušky ACCA (Asociace certifikovaných účetních – pozn. red.), ale příprava na nadcházející práci je pro všechny stejná." |
Duální vzdělávání na SŠ má zelenou
Už pro žáky středních škol (i pro firmy) může být výhodné také duální vzdělávání. S novým školním rokem se v Moravskoslezském kraji totiž rozběhl i druhý ročník pilotního programu duálního vzdělávání žáků technických škol. Funguje na principu vzájemné spolupráce škol a firem, studenti díky tomu mají možnost pravidelně docházet na praxi přímo do podniků.
„Školy se s firmami dohodly na rozvrhu praxí i na tom, co se musejí žáci v praxi naučit a na základě toho upravily svoje vzdělávací programy. Žáci škol zapojených do duálního vzdělávání tak mají v rozvrhu více praktického vyučování,“ objasnila princip duálního vzdělávání tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.
Aktuálně v tomto režimu běží šest partnerství čtyř škol a tří firem. Další dvě firmy jsou do pilotního projektu zapojeny v omezeném rozsahu. Na praxe tak pravidelně dochází zhruba 120 žáků z 2. a 3. ročníků, kteří studují obor elektrikář, strojní mechanik nebo mechatronik. Svaz plánuje zapojit do duálního vzdělávání i další obory. Příští rok se má projekt spustit ve Zlínském, Středočeském a Ústeckém kraji.
Firmy se ozývají telefonicky, e-mailem i osobně a mají zájem nejenom o absolventy, ale i o žáky v průběhu studia na praxi nebo o učně do takzvaného odborného rozvoje.
„Kvůli tomu, že transformace průmyslu a školství přetrhala přirozené vazby mezi technickými školami a skutečnou praxí ve firemním prostředí, inicioval Svaz průmyslu projekt duálního školství. Jeho cílem je, aby veškeré technické kompetence, které absolventi škol budou ve svém budoucím zaměstnání potřebovat, byly vyučovány a testovány společně firmou i školou,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu.
Konkrétně huť ArcelorMittal Ostrava podporuje obory strojní mechanik a elektrikář na Vítkovické střední průmyslové škole a Střední škole elektrotechnické v Ostravě, do nichž se pro tento školní rok přihlásilo přes 60 studentů.
Jistota práce pro ajťáky
Co se týká obecně absolventů středních škol, jistotu práce a vysokého výdělku mají zejména mladí ajťáci, kteří často přeruší i navazující vysokoškolské studium, aby se naplno věnovali kariéře. Firmy pochopily, že místo hledání uchazeče se striktně danými dovednostmi je výhodnější „vychovat si“ absolventa.
„Poptávka po ajťácích byla vždy nadstandardní, ale nyní jsme překvapeni, jak vzrostla. Za posledních pět let je zájem o naše absolventy několikanásobně vyšší. Sami studenti jsou si své ceny vědomi a už na škole mnozí zakládají vlastní firmy, například na tvorbu webových stránek. O uplatnění strach nemají, stále častěji se domluví s firmou na delší spolupráci při dvoutýdenní praxi,“ řekl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky na pražském Proseku.
Studenti SSŠVT v hodině výuky.
Zaměstnavatelé zkrátka mnohdy nehledají zkušené IT specialisty, ale loví mezi čerstvými absolventy ze SŠ. Nabízejí práci na zajímavém projektu a možnost kariérního postupu. Schopného ajťáka potřebují firmy všech velikostí.
Markantní zvýšení dotazů firem na žáky potvrzuje také ředitel Střední odborné školy Jarov v Praze Miloslav Janeček, nejde samozřejmě jen o ajťáky.
„Firmy se ozývají telefonicky, e-mailem i osobně a mají zájem nejenom o absolventy, ale i o žáky v průběhu studia na praxi nebo o učně do takzvaného odborného rozvoje. Největší nárůst poptávky vnímáme po zahradnických absolventech, ať již se jedná o budoucí zaměstnance v květinářstvích, nebo v zahradnických firmách specializovaných na realizace a údržbu zahrad, veřejné zeleně... Zájem je také o absolventy ‚střechařských‘ oborů, jako jsou pokrývači, tesaři a klempíři,“ uzavřel.
