Článek
„Chtějí-li být moderní univerzity úspěšné, musejí reagovat na společenské změny, především na požadavky pracovního trhu a očekávání nastupující generace. Rozhodli jsme se proto pomocí sociologického průzkumu detailněji poznat, jaká je vlastně generace dnešních středoškoláků, jak se rozhoduje a co očekává od vysokoškolského studia,“ uvedl rektor ZČU Miroslav Holeček.
Studie hodnot a motivací generace Z (společný název pro skupinu lidí narozených od poloviny 90. let do současnosti, vyrostli na internetu – pozn. red.) neboli generace digitálních dětí se prováděly i jinde ve světě. Loni zveřejnila podobnou mezinárodní srovnávací studii například britská agentura Barnes and Nobles College.
Studie z Plzně má však být výjimečná svou metodologií. Výzkumníci se totiž rozhodli využít takzvané metody censu, kdy se ptali studentů posledních ročníků na všech středních školách v jeden okamžik – podobným způsobem, jakým probíhá sčítání lidu.
Tým ze ZČU navštívil všechny střední školy v Plzeňském kraji a vybrané školy v kraji Karlovarském. Snažil se tak postihnout oblast, odkud přichází nejvíce studentů na plzeňskou univerzitu s tím, že to lze vnímat i obecně.
„Podařilo se nám oslovit skutečně obrovské množství mladých lidí na 68 středních školách. Celkem jsme vyhodnocovali 2831 dotazníků, což je dvakrát více, než vyhodnocovali v Barnes and Nobles. Díky tomu jsme získali velmi přesná data,“ podotkl člen výzkumného týmu z katedry sociologie František Kalvas.
Výzkum probíhal během jednoho týdne, kdy výzkumníci osobně realizovali dotazníkové šetření na všech zapojených školách. „Nebyli bychom to schopni takto úspěšně uskutečnit bez otevřenosti zúčastněných středních škol, které s námi aktivně a na profesionální úrovni spolupracovaly,“ dodal vedoucí týmu Jan Váně.
Pouze pět procent chce jen studovat
Výsledky vypovídají o chování, strategiích volby vysoké školy, kdo a co středoškoláky v těchto rozhodnutích nejvíce ovlivňuje. Dále přibližují hodnotové orientace, sebehodnocení vlastních schopností či dlouhodobé životní cíle generace Z.
Jedním z nejdůležitějších zjištění je, že z těch studentů, kteří ve vzorku uvedli, že chtějí dále pokračovat ve studiu na vysoké škole (bylo jich celkem 2055), celých 86 procent počítá s nějakou formou práce – brigáda, stálá práce při studiu, případně už pracují a chtějí či musejí v práci pokračovat.
„Jen pět procent uvedlo, že chce pouze studovat a soustředit se na studium. To znamená, že pokud chce univerzita přilákat, ale i udržet studenty, musí důraz na praxi a možnost práce při studiu výrazněji začlenit do svých programů, než jak je tomu doposud,“ upozornil na závěr Váně.
